Vlakem do starých časů

Smíchovské nádraží, sobota na začátku října. Děti jedou s babičkou na chatu a skupina trampů s liščími ohony na klobouku vyhlíží vlak směr Karlštejn. Nic zvláštního, až na jeden nápis v hlavní hale: Venice Simplon-Orient-Express, CHECK-IN. „Král vlaků“ se tady objevuje jen dvakrát do roka. Před dvěma dny sem dorazil z Benátek – cestující tak měli dost času na prohlídku Prahy – a za chvíli bude pokračovat do Paříže. Upoutá naleštěným exteriérem, námořnickou modrou a zlatými nápisy OE. Oproti moderním vlakům typu Pendolino či TGV nabízí tenhle historický vlak něco úplně jiného. Cestování v čase.

Jak se cestování usnadňuje a zrychluje, objevují se i opačné tendence. Jezdit pomalu a vzpomínat při tom na staré, pomalejší a snad i lepší časy. Po Evropě jezdí několik nostalgických vlaků a před měsícem přibyl další, superluxusní spoj mezi Moskvou a francouzskou Riviérou, vybavený plyšovými koberci, reprodukcemi francouzských malířů, dvěma restauračními vagony a v nejlepších kupé také vlastní sprchou. Vlak je určený pro bohatou ruskou klientelu, která si může dovolit dokonce i luxus nespěchat.

„Mám volno a můžu strávit 53 hodin ve vlaku a dívat se na krajinu,“

okomentoval to jeden z cestujících pro anglický list Independent. Nějak podobně mluví o nostalgických cestách historik železniční dopravy Jiří Střecha z Národního technického muzea (NTM). V případě…