Civilizace•8. 8. 2010•12 minut
Rýže nad zlato
Pěstování geneticky modifikovaných plodin nezačalo právě šťastně. Jejich první generace veřejnost nenadchla. Přicházejí však generace další. Pomohou dětem v rozvojovém světě, mohou čistit přírodu od škodlivých látek. Vzniknou možná i plodiny, které nebudou vyžadovat orbu a přečkají i dlouhotrvající sucha.
Z okénka letadla je vidět široký dolní tok řeky Amur, vystřídaný po chvíli nekonečnou tajgou. Různé odstíny zelené pokrývají téměř celý povrch Sibiře. Vegetace vypadá z výše 10 km křehce, ale zdání křehkosti v přírodě často klame. Mohutný srstnatý mamut zmizel na konci poslední doby ledové, zatímco tiché vážky a zlatoočka s jemně síťovanými křídly tu žijí již stovky milionů let. Zelený závoj Země, tvořený řasami na moři a vyššími rostlinami na souši, je naštěstí křehký jen zdánlivě. Již téměř miliardu let udržuje koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého na hodnotách vhodných pro rozvoj života. Víme toho o něm stále jen velmi málo, i to je však často fascinující.
Vracíme se s kolegy z Jokohamy, kde právě skončila 21. mezinárodní konference o huseníčku, nenápadné rostlince, kterou zkoumají biologové a genetici už řadu let (viz rámeček Podivuhodný plevel). Díky ní se například dozvídáme, jak rostliny reagují na zvýšení koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře, jak poznají, kdy mají kvést či proč se otáčejí za světlem.
Podobná setkání přinášejí závan budoucnosti. Ten však většinou nevěje plenárními přednáškami slovutných osobností. Někde v koutě se krčí plakátové sdělení začínajícího vědce, skromně upozorňující na experimenty, které budou později označeny za převratné. Tak tomu bylo i letos v Japonsku.
Cit pro výbušninu
Postgraduální student Jeffrey Zdunek z Colorada popisoval pokusy vedoucí k vytvoření zcela nové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
