Škarohlídi ho považují za nečekaně úspěšný biologický pokus zvrhlých lékařů. I jim ovšem Iggy Pop z pódia neustále vzkazoval „Fucking Thank You!!!“ a nechal je se kochat jeho tělem, dle tradice do půli těla obnaženým, s výrazným předivem naběhnutých žil vinoucím se napříč jeho třiašedesátiletým hrudníkem. Na festivalu Colours of Ostrava minulý víkend skoro celou dobu pršelo a bylo zima, ale když Iggy vyběhl na scénu, všem se na hodinu udělalo teplo. Takže naopak Fucking Thank You, Iggy!
Autor těchto řádků zhlédnutý koncert muže, který se nestydí za svou letitou touhu být ochočeným psem, považuje za jeden z největších hudebních zážitků svého života. Nicméně z festivalu mu nadlouho zůstane ještě jeden důležitý dojem: nemůže se totiž zbavit pocitu, že hudební přehlídky čím dál víc připomínají obchoďáky, jimž je už i u nás zvykem říkat „shopping malls“. Ty se vyznačují důmyslnou strategií, která má jejich návštěvníkům co nejvíc ztížit nákup. Čili nepřivést je jednoduchou cestou k vyhlédnutému produktu, ale prohnat je lákavou uličkou nabízející produkty zcela jiné, po kterých sice vůbec netouží, ale když už kolem nich musejí projít, proč by si je nekoupili taky, že.
Colours of Ostrava jedou přesně v těchto marketingových kolejích. Člověk běhá od jednoho pódia k druhému, od druhého ke třetímu, od třetího ke čtvrtému, a tak pořád dokola, dokud neumdlí,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
