Houby a jiné květy kapitalismu
Pro mnohé Japonce jsou divoce rostoucí houby matsotaki esencí japonské kuchyně. Tyto houby získávají osobité aroma tam, kde zanechala stopy ekologická krize, na vyschlé půdě s vysušenými lesy. V sedmdesátých letech – jak o tom píše antropoložka Anna Tsingová – se v Japonsku spojily dva jevy: bohatnutí a ničení životního prostředí.
Produkci houby pro fajnšmekry Japonci dále „vystěhovali“ do lesů Číny, Jižní Koreje, Švédska, Turecka, Mexika, Kanady, Spojených států. Kdo tyto houby pěstuje a sbírá? Uprchlíci, přistěhovalci, původní obyvatelé, tedy lidé, pro které život a práce ve zničených lesích – vždyť beztak žijí na okraji či v propasti společnosti – není ničím neúnosným. Je to zvláštní, že nejdražší houby na světě rostou v napůl zničených oblastech, které moderní kapitalismus a jeho bezohledný management zdrojů za sebou zanechaly. Houby jsou symbolem spojení dvojího outsourcingu – rizik a lidí. (Japonci si u této prapůvodní japonské lahůdky užívají vzestup a demonstrativně jej skrze ni oslavují.)
V mikrokosmu hub se odráží makrokosmos globalizovaného outsourcingového kapitalismu. Otázka už nezní, zda ano, či ne. Outsourcing – přehazování rizik a odpovědnosti na slabé, kteří za málo peněz sejmou bohatým z krku špinavou práci – se stal jedním z klíčových globálních zdrojů zisku, v němž se bez ohledu na hranice…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
