Nepostradatelní ekonomičtí outsideři

Jsou schopní, dynamičtí a mají rádi svou práci. Mají vzdělání a praxi v oboru a bez jejich výkonu se žádná civilizovaná země neobejde. Přesto mají mizerné či nanejvýš průměrné platy. Jaké kouzlo je drží na jejich místě?

Učitelka matematiky a biologie na budějovickém gymnáziu Jarmila Ichová (45 let) přijíždí na schůzku na kole. Každý druhý mládenec či dívka gymnaziálního věku, které potkáme, ji zdraví, někteří i tykají. To jsou členové jejího kroužku základů ekologie, se kterým tato dáma podniká věci daleko přesahující předepsané učitelské povinnosti. Toto léto studenti dokončují práci na komiksovém slovníku ekologických pojmů a čeká je také kosení luk. Během školního roku potom přijdou výlety do přírody, vědecké exkurze a příprava na biologické a ekologické olympiády. Kromě jasně měřitelných výstupů à la vítězství studentů v národních i mezinárodních kolech olympiád přináší kroužek i méně znatelné efekty: třeba spojuje žáky od primy do kvarty a nabourává tak umělé školní dělení podle tříd. Za to vše má Jarmila Ichová po letech praxe na své výplatní pásce každý měsíc pěkných devatenáct tisíc čistého.

„Nepracuju kvůli penězům, ale proto, že mě to baví, říká paní Ichová. Na plat už si zvykla. „Naposledy jsem se naštvala, když obě děti odešly na vysokou školu a naše výdaje se zvýšily o deset tisíc měsíčně. Ale pak jsem si řekla, že to nebudu řešit a že se s manželem uskrovníme.“ Peníze v životě této dámy prostě nehrají…