2005/42

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama

Respekt

Komentáře Agenda Kontext Rozhovory Archiv

2005/42 • RESPEKT 42/2005

Koupit předplatné

42/2005, 16.–23. 10. 2005 Koupit vydání

Vydání 9.–16. 10. 2005 Vydání 23.–30. 10. 2005

Editorial

Editorial Marek Švehla Vážené dámy, vážení pánové, všem, kteří se ozvali na náš inzerát hledající novináře, děkuji za zájem a prosím o strpení. V nejbližších dnech se ozveme. Z nového Respektu chci upozornit na <A HREF="http://respekt.cz/c1-36249520-svobodu-pro-leonarda-peltiera">titulní článek</A> přinášející strhující příběh z Ameriky, jak ji možná neznáte – chudinské a do značné míry nespravedlivé. V rubrice Civilizace nepřehlédněte <A HREF="http://respekt.cz/c1-36249570-svet-vzpomina-na-nobela">příspěvek</A> našeho nového spolupracovníka, předního českého vědce Pavla Jungwirtha, který v obecnějším pohledu píše o významu Nobelových cen. A konečně jeden z našich reportérů odletěl do Istanbulu na tamní bienále. Článek přineseme v některém z dalších čísel.

Minulý týden

Minulý týden Ivan Lamper Média přinesla zprávu o ničivém zemětřesení s desítkami tisíc mrtvých lidí v Kašmíru; české humanitární organizace zahájily sbírky na pomoc postiženým a vyslaly na místo své experty. Stoupla cena pitné vody. Bývalý prezident Václav Havel zahájil v pražském kostele sv. Anny devátý ročník své mezinárodní konference Forum 2000, tentokrát pod heslem &bdquo;Naše globální soužití: Výzvy a naděje pro 21. století“. Současný prezident Václav Klaus si vyrazil na Velkou pardubickou. Už je to lepší, můžu držet hokejku všemi prsty, ale zaskočilo mě dnešní ráno – chtěl jsem se protáhnout a najednou jsem nemohl zvednout ruku. Bolí mě za krkem, odpověděl v rozhovoru pro MF Dnes proslulý hokejista Jaromír Jágr na dotaz redaktora, jak se mu hojí jeho malíček zlomený před čtyřmi měsíci.

Scéna

Mimochodem Viktor Šlajchrt Co se děje ve světě Helena Březinová Kulturní tip Petr Třešňák Ozbrojený konflikt v bývalé Jugoslávii, jehož desáté výročí si letos připomínáme, k nám zavál snad ještě víc balkánských imigrantů než socialistická družba o desetiletí dříve. Přinášeli si s sebou traumata a hrůzné příběhy, které na čas získaly publicitu a časem se ztratily stejně jako jejich nositelé. Básník a spisovatel Adin Ljuca u nás zůstal, pracuje v Národní knihovně a letos vydal knížku povídek s názvem Vytetované obrazy. V roce vzpomínání na balkánskou válku bychom ji neměli přehlédnout. Knihy Viktor Šlajchrt Hudba Petr Třešňák Televize Petr Třešňák

Kultura

Liberál se nevzdává Maciej Ruczaj

Dopisy

Dopisy Respekt

Diskuse

Císařovo nové vzdělání

Civilizace

Svět vzpomíná na Nobela Pavel Jungwirth Někde na rozhraní mezi koncem sezónních prací v zemědělství a začátkem lovecké sezóny se nachází zhruba desetidenní období vyhlašování Nobelových cen. Každoročně je tato kratičká nobelovská sezóna spojena s vlnou zájmu veřejnosti o vědu, za kterou jsou udělovány čtyři ceny: za fyziologii a medicínu, fyziku, chemii a ekonomii (další dvě potom za mír a literaturu). Zkusme se svézt na této vlně a podívat se trochu hlouběji, jaký význam dnes ceny mají a jak jsou vnímány ve vědeckém světě. Kaleidoskop Jaroslav Petr Designéři nad Prahou Jan Zrzavý

Rozhovory

Zvrat nehrozí, možná Marek Švehla Eric S. Best (43) se narodil v Severní Karolíně v USA. Vystudoval mezinárodní vztahy a ruštinu. Začátkem roku 1991 přijel do Prahy, kde po dvou týdnech poznal svoji budoucí manželku. S její pomocí založil v roce 1992 informační bulletin The Fleet Sheet, který každý den přináší v angličtině výběr zpráv z České republiky a komentář k jedné události. Čas od času píše komentáře i do českých deníků. Eric Best bydlí v Praze, je ženatý, má čtyři děti.

Téma

Svobodu pro Leonarda Peltiera Petr Třešňák

Zahraničí

Svět kolem Zbyněk Petráček Republikáni do kouta zahnaní Michal Sedláček Pomáhat, když je zle Tomáš Vlach Zemětřesení v severním Pákistánu si vyžádalo přes čtyřicet tisíc obětí. Na tom bohužel není nic výjimečného, přírodní katastrofy se odehrávají ve vlastním rytmu, který nikdo ovlivnit nedokáže. Zajímavější je ale lokalita tragédie. Nejvíce škod totiž napáchala v Kašmíru, regionu, který americký prezident Bill Clinton svého času nazval nejnebezpečnějším místem na světě. Zasáhla i Afghánistán, kde vláda stále bojuje se zbytky tálibů, a také pákistánsko-afghánské pohraničí, kde se podle všeho stále skrývá Usáma bin Ládin s kruhem svých nejvěrnějších. Nechtěně tak připomněla zdánlivě pozapomenutou historii. Zároveň však ukázala, jak tuto historii překonávat. Solidarita s oběťmi neštěstí totiž sbližuje zarputilé nepřátele, kteří se mezi sebou více než půlstoletí hádají právě o Kašmír. Ruku na srdce, kopačky na nohy Jaroslav Formánek Merkelová staví tým Robert Schuster Říká se, že kancelář šéfa německé vlády v centru Berlína, která se rozkládá na ploše 145 metrů čtverečních, patří k největším premiérským úřadovnám v Evropské unii. Přesně měsíc po předčasných volbách do Spolkového sněmu se zdá téměř jisté, že se do ní nastěhuje šéfka konzervativců Angela Merkelová. Jako první kancléřka v německé historii povede velkou koalici křesťanských a sociálních demokratů. Předcházel tomu více než třítýdenní zápas se sociálními demokraty, kteří nechtěli vzhledem k těsnému rozdílu hlasů uznat její kancléřský nárok. Co je však důležitější: dosud není vůbec jasné, o jaký program se bude vláda CDU/CSU a SPD opírat. Je rovněž otázkou, jak se Merkelová vyrovná se zvláštními zákonitostmi, které s sebou spolupráce dvou největších stran v zemi přináší.

Ekonomika

E-vláda přichází. Ale pomalu Marek Pokorný V létě 2002 to byla jasná vize: nově nastoupivší ministr informatiky Vladimír Mlynář sliboval, že do konce čtyřletého vládního období bude polovina národa bez problémů zacházet s moderními technologiemi. V dohledné době také prý nebude po úřadech muset běhat člověk, ale pouze dokumenty elektronickou cestou. Jen do léta 2006, tedy do voleb, tak mělo být možno zařídit po internetu čtvrtinu věcí, kvůli nimž musí člověk na úřad – od získání příspěvků na děti po řidičský průkaz. Třikrát na okraj Marek Pokorný, Marek Hudema Inflace je užitečná Michal Skořepa Kdy se kuře nebojí Miroslav Zajíček

Domov

Konec vizionářů na Broumovsku Eliška Bártová Když dva misionáři kultury a ekologie přitáhli do zastrčeného koutu Čech mezinárodní umělce i proslulé politiky, psalo se v novinách o úžasném experimentu. Řada lidí odjinud s tichou závistí sledovala, jak se na Broumovsku tančí v kostelích, obnovuje stará tvář krajiny a vztyčují kříže smíření. Teď je s tím vším konec. Misionáři po letech odcházejí, trpce a se zklamanými pocity. A v místě samém vládne nad jejich odchodem špatně utajovaná radost. Jak se to mohlo stát? S Božskou Emou padlo velké tabu Jan Kovalík, Eliška Bártová Haló noviny pro vládu Erik Tabery, Silvie Lauder Premiér Jiří Paroubek ohlásil, že se po vítězných volbách chystá zavřít ústa nezávislému tisku. To je natolik pozoruhodný program, že stojí za to nahlédnout, proč šéf kabinetu něco takového slibuje a jak to chce provést. Připomeňme si Jaroslav Spurný Krajina před chřipkou Kateřina Mahdalová Jedna z největších celebrit posledních týdnů, virus H5N1, přestala dovádět jenom v daleké Asii a natáhla chapadla až k nám. Vypuklou paniku se úřady pokusily uklidnit vyhlášením války. Potíž je v tom, že nemáme zbraně. A co je horší, nemáme kázeň.

Komentáře

Glosa Zbyněk Petráček Glosa Jaroslav Spurný Paroubek na cestě do pekel Erik Tabery Rudo-černá šance Uwe Müller Na první pohled by se mohlo zdát, že koalice dvou největších německých stran nemůže přinést moc dobrého. Vždyť se tak programově liší. Jenže správně to řekl známý politik CDU Kurt Biedenkopf: &bdquo;Nyní musí křesťanští a sociální demokraté sníst, co si nadrobili během posledních deseti let.“ Skutečně, obě strany si už léta vzájemně blokují většinu pokusů o reformy – do konce vlády Helmuta Kohla v roce 1998 se o to zasloužili sociální demokraté, od nástupu Gerharda Schrödera zase opoziční křesťanští demokraté. A nyní je třeba ukázat, co dokážou společně. Ve hvězdách Marek Feigl Proč se bojíte šéfa Tereza Brdečková &bdquo;Už nikdy v životě neřeknu: tohle bych neudělal,“ shrnul Philip G. Zimbardo (72) své vlastní poučení z celoživotní práce, za kterou teď od Václava Havla přejímal Cenu nadace Vize. Profesor psychologie na univerzitě v americkém Stanfordu tvrdí, že zlo není podmíněno jen povahou jedince, ale převážně situací. Podle něj jsme skoro všichni schopni zlo páchat, tolerovat anebo bez odporu snášet, pokud k tomu narostou podmínky. Jeho teorie jsou podloženy neobyčejně spektakulárními pokusy, z nichž nejslavnější je stanfordský vězeňský experiment z roku 1972. V něm a řadě jiných dospěl Zimbardo k závěru, že za zrůdným jednáním nestojí totalitní systémy, ale situace, v nichž lidé podléhají vnějšímu nátlaku a zacházejí přitom dál než ve skutečnosti musejí. Někdo to zná z pracovních porad, někdo z rodiny, jiný z vězení. V každém kolektivu se začnou po krátké době utvářet vazby a role, svou roli začne hrát moc, poslušnost, strach, schopnost uhýbat. Problém nastane ve chvíli, kdy ten, kdo má autoritu, označí někoho jako &bdquo;nepřítele“ a ostatní se slepě přidají. V běžném životě je to jen banální otrava, za války to může vést ke genocidě.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest

Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

2005/42

Vyhledávání

Výsledky vyhledávání

Nejvíce hledáte