Nedávné zvýšení cen v Čechách není špatnou zprávou. Špetka inflace domácí ekonomice jen prospěje.
Český statistický úřad oznámil tento měsíc zvýšení inflace na 2,2 procenta. Co to znamená? Nevelkou inflaci – tedy podle většiny ekonomů v podstatě užitečnou věc, proti níž není třeba zasahovat. Taková inflace – řádově mezi 2 a 4 % – nevytváří v ekonomice zmatek, nenutí každý den měnit ceníky a příliš neznehodnocuje úspory. Je lepší než záporná inflace, a dokonce i než nulová inflace.
V případě záporné inflace (deflace) se sice úspory v bankách i pod polštářem budou samy od sebe zhodnocovat a ceny zboží budou klesat, ale problém bude s tím, od koho si vypůjčit peníze na podnikání za rozumný úrok. Po příchodu deflace totiž hrozí, že úroky z úvěrů budou jen velice pomalu klesat na odpovídající úroveň, to jest někam k nule anebo do záporu. Každá vypůjčená koruna bude pro dlužníka v průběhu času stále větší zátěží a řada jinak zdravých podniků může zkrachovat.
Nebylo by tedy ideální mít nulovou inflaci? Úspory by se neznehodnocovaly, ceny nerostly a nezvyšovala by se ani zátěž dlužníků. Teoreticky snad, v praxi ale není ani tento nápad dobrý. Stačí si uvědomit, jakým způsobem se inflace měří. Statistici používají tzv. spotřební koš: sledují ceny několika set položek od aut po jahodový džem. U nich pak udělají vážený průměr – zjistí růst jejich cen a vynásobí váhou významu v našich nákupech, tedy podle toho, jaký díl celkových…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
