Odešel muž, který nelhal
Ve stejný týden, kdy Česká televize s úspěchem navázala na předlistopadovou tradici pokračováním seriálu Nemocnice na kraji města, připomněla smutná událost také jednu důstojnější etapu normalizační kinematografie. Po dlouhé nemoci zemřel minulé pondělí tvůrce a kameraman audiovizuálního samizdatu Originální videojournal Michal Hýbek (46). Před jeho záběry sice koncem osmdesátých let nevysedával v neděli večer celý národ, ve své době ale dokázal věc mnohem těžší – natáčet a nelhat.
Už v pětadvaceti letech přitom okusil, že jakákoli svobodná tvorba přijde v profízlovaném Československu pěkně draho. Jednoho listopadového večera roku 1980 se ještě coby vysokoškolský student chemie svěřil kamarádovi, že se podílí na vydávání samizdatového kulturního časopisu Vokno. Už o tři dny později se to dozvěděla StB a Michal Hýbek šel na 18 měsíců do kriminálu. Oním kamarádem byl totiž prominentní agent tajné policie, jinak obdivovaný protirežimní písničkář Jim Čert. Ostatně po návratu z kriminálu nabízeli estébáci takovou spolupráci i Hýbkovi – s lákavou nabídkou, že pokud svolí, bude moci dostudovat přírodovědeckou fakultu (chyběly mu dvě poslední zkoušky). S vysvětlením, že „nežaloval ani jako malé dítě“ se Hýbek ze služby pro socialismus omluvil.
Snad je každá smůla k něčemu dobrá: ve vězení na Borech se nedostudovaný chemik a amatérský filmař spřátelil s Václavem Havlem a na přelomu let 1985–86 pak o něm na 16milimetrovou kameru natočil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
