0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 25/2003
25/2003 • 15.–22. 6. 2003

2003/25

Zahraničí

Z minulého týdne

Zbyněk Petráček, Teodor Marjanovič

Vraťte tam ten sloupek

Karel Hvížďala

Solidaritou na ně

Lubomír Gombos

Na konci května běloruská vláda na tři měsíce pozastavila vydávání nezávislého deníku Bělorusskaja dělovaja gazeta (BDG). Jako formální důvod k zákazu posloužila anketa – list se ptal čtenářů, co si myslí o zapůjčení vládního letadla vítězce konkurzu modelek, který právě proběhl v Minsku. Ruská krasavice se prezidentu Alexandrovi Lukašenkovi tak zalíbila, že jí letadlo poskytl na návrat domů do Moskvy. Většina čtenářů kupodivu odpověděla, že jim Lukašenkovo gesto nevadí, ale vláda pochopila anketu jako snahu o hanobení prezidenta.

Na počátku bylo Giscardovo slovo

Kateřina Šafaříková

Pomodlíme se a odhlasujeme

Anna Matušková

Kdo to zdramatizoval, toť otázka

Michal Sedláček

Pozor, balvany na cestě

Zbyněk Petráček

S příměřím ve Svaté zemi je to jako s klidem zbraní v jiných konfliktních oblastech. Vyhlašuje se slavnostně za bzukotu televizních kamer a potřásání rukama, v tomto případě ozdobeno přítomností amerického prezidenta George W. Bushe a zvolených i korunovaných hlav států v okolí. Ale jakmile slavnostní okamžik pomine, přijde na skutečné lámání chleba. Šest dnů poté, co byl 4. června v jordánské Akabě přijat projekt „cestovní mapy“, se idyla zadrhla.
Mapa ve své úvodní fázi žádá dvě základní věci: výměnou za demontáž struktury teroru na palestinských územích demontáž části židovských osad, které tato území rozdělují na nesouvislou mozaiku. Minulé pondělí také izraelská armáda zahájila evakuaci některých osad. V úterý ale z vrtulníku v Gaze zaútočila na auto, v němž jel jeden z předáků Hamasu Abdal Azíz Rantisí – on sám unikl se zraněními, nicméně na místě zůstali tři mrtví včetně padesátileté ženy a osmileté holčičky. Ve středu pak sebevražedný atentátník vyhodil do vzduchu jeruzalémský linkový autobus – výsledkem bylo 17 mrtvých a přes devadesát zraněných.

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Co skrývá Alice Munroová

Jan Rejžek

Respect v rytmu ska

Jaroslav Pašmik, Petr Dorůžka

Jediný pražský festival zaměřený na world music Respect se po šesti letech poprvé koná mimo Pražský hrad. Nový prezident Václav Klaus totiž na poslední chvíli znemožnil uspořádat letošní přehlídku v prostorách Hradu a organizátoři ji museli narychlo přesunout na ostrov Štvanice. Festivalu to vydatně zkomplikovalo život, v uplynulých letech ale zažil i triumfy. Tím nejsilnějším byl první ročník 1998 s koncertem dvou romských kapel, Taraf de Haidouks a Kočani Orkestar. Déšť, úhlavní nepřítel open-
-air festivalů, tenkrát prohrál na celé čáře. Muzikanti pokračovali v neplánované jam session bez ohledu na počasí a zdejší vkus zůstal natrvalo infikován balkánským hudebním virem. Odvaha či tvrdohlavost šéfa festivalu Borka Holečka hledat novou a u nás neznámou hudbu se osvědčila: v dalších ročnících jsme zažili vířící derviše ze Sýrie, kočovné Tuaregy ze Sahary i elektronické brazilské fúze. Druhou stranou téže mince je Holečkova neochota ke kompromisům. Respect se programově vyhýbá tuzemským módním kapelám, a zřejmě proto zatím nedokázal oslovit širší publikum. Letošní ročník by ale mohl přinést změnu k lepšímu: vrcholem programu bude totiž světoznámá skupina Skatalites, kterou lze s nadsázkou označit za „jamajskou Buena Vistu“.

Dvacet let s Agonem

Jaroslav Pašmik

Puding se pozná nejlépe, když se sní

Viktor Šlajchrt

„Filozofie se skládá z jednotlivých filozofií, podstatně rozdílných, z nichž každá si to, co filozofií je, definuje odlišně,“ píše filozof Zdeněk Vašíček v jedné ze statí své nové knížky Podmínky volby. Zmíněnou zkušenost může s autorem sdílet i čtenář intelektuálně mnohem méně protřelý, jemuž se filozofie nejčastěji vnucovala v podobě muzea myšlenkových kuriozit nebo jako součást značně podezřelých ideologických systémů. V devadesátých letech zažila dokonce jistou konjunkturu, když se v médiích vydatně hovořilo o filozofii cestovního ruchu, zdravé výživy,
hazardních her a jiných oborů podnikání. Rozpínavost pojmu vede k mlhavosti a pro putování takto nepřehledným terénem může Vašíčkova kniha posloužit jako aktuální průvodce, v němž lze dosud občas zahlédnout, co z filozofie zbylo.

Domov

Připomeňme si

Ondřej Kundra

Cesta na západ je volná

Ondřej Kundra, Kateřina Šafaříková

Radši kopat do hrobů, než krást

Hana Čápová

SMS pro vraha

Jaroslav Spurný

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu sledoval loni na podzim bulharský gang, který na severu Čech násilím nutil své krajanky k prostituci. Nasadil na mafiány také odposlech telefonů, který policisty přivedl k šokujícímu odhalení. Gang řídil Cvetomir Belčev, který si přitom v klidu čtvrtým rokem odpykával trest za vydírání a kuplířství v rýnovickém kriminále. Rozkazy a pokyny k „akcím“ uděloval pomocí mobilu, který mu půjčoval podplacený dozorce. To je jeden z příkladů, kterým zdůvodňuje vězeňská služba požadavek na zvýšení svých pravomocí. Chce mít právo používat odposlechy v celách, agenty anebo kontrolovat „podezřelé“ osoby, pohybující se v blízkosti věznice. Tedy stejné pravomoci, které měla před listopadem 1989 v kriminálech prostřednictvím tzv. Vězeňské agentury StB. Špidlova vláda požadavek vězeňské služby před deseti dny schválila.

Čtyřicet pět vdov někde v Africe

Erik Tabery

Stát žaluje politické vězně

Ondřej Kundra

Anabáze lidí odvlečených po druhé světové válce Stalinovými agenty z Československa do sibiřských lágrů nebere konce. Ačkoli stát po dlouhém polistopadovém přešlapování schválil před rokem zákon na jejich odškodnění, rozhodl se jim nyní znepříjemnit život. Místo zmírnění utrpení dodatečnou nápravou křivd pohnal tyto lidi za jejich kritiku pomalého odškodňování před soud.
Stalinovy vězně se rozhodla umlčet Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má podle zákona finanční satisfakce vyplácet (za každý započatý měsíc v lágru dvanáct tisíc korun pro přímé účastníky, polovinu pro pozůstalé).