Levice už dvakrát za sebou vyhrála volby a sestavila vládu. Pravice bude na svou šanci po čtyřech letech vlády Miloše Zemana asi čekat ještě jednou tak dlouho. Osm let na rehabilitaci pravice není málo. První polovina lhůty už prošla bez užitku. Až nyní se začíná cosi důležitého a zajímavého dít. Pravice se bouří.
Změnit tvář
„Jde o výzvu české pravici, aby se poučila polským příkladem a sjednotila se,“ prohlásil před čtyřmi lety po vítězství Miloše Zemana Lech Walesa. Jeho slova platí dodnes a dnešní vývoj na polské scéně - kde se pravice mezitím opět rozpadla - přidává našim pravicovým politikům vážné varování. V Sejmu jsou čtyři pravicové strany, které mají každá zhruba deset procent. Liberálové, konzervativci, venkovští populisté a ultrakonzervativní katolíci se ale mezi sebou hádají a polští socialisté vládnou prakticky bez opozice. Podobné to je i v Česku. Ale politici si to konečně uvědomují. Rozhodujícím impulzem k probuzení je neúspěch ODS ve volbách. Její členové v regionech i ve sněmovně si už uvědomují, že magnet jménem Václav Klaus nefunguje. Je třeba hledat něco jiného. Ale co to je? Definici pravice zatím udával jen Václav Klaus a příliš nezáleželo na tom, co vlastně řekl. Většina členů ODS a Unie svobody se shoduje, že je třeba vrátit pravici lidskou tvář. Socialisté totiž dokázali mluvit jazykem normálních lidí. Přesně to popsala Hana Marvanová v rozhovoru pro Respekt: "Při jednání o sestavování vlády jsou pochopila, proč zřejmě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
