Už několik měsíců se ekonomičtí komentátoři obávají, zda a kdy dojde v Jižní Americe k druhému státnímu bankrotu. Bude po Argentině následovat Uruguay, nebo rovnou samotná Brazílie? Zatím se však pohroma nekoná: minulý týden se do hry nečekaně silně vložily Spojené státy. Američané poskytli Uruguayi překlenovací půjčku 1,5 miliardy dolarů (pro srovnání: rezervy uruguayské centrální banky se letos prudce ztenčily z 3 miliard na 622 milionů dolarů) a na jejich přímluvu Brazílie dostala masivní úvěr z Mezinárodního měnového fondu ve výši 30 miliard dolarů. Američané v zásadě sklidili všeobecnou chválu. Jejich ministr financí měl ovšem problém: jak vysvětlit, že ještě pár dní předtím jakoukoli pomoc vylučoval, protože prý nemá záruky, že ji Jihoameričané nerozkradou?
O'Neillova otočka
Zajímavý je už samotný fakt, že republikánská vláda se do takové přímé pomoci pouští. Do úřadu se totiž uvedla mimo jiné kritikou rozsáhlých záchranných balíčků, jimiž Clintonova administrativa a MMF v letech 1997–98 hasily asijskou a ruskou krizi. „Když přijde na záchranu zemí ve finančních potížích, rétorika Bushovy administrativy zní ne, ne, ne. Ale její činy obvykle říkají ano, ano, ano,“ konstatuje deník Washington Post. Vláda například souhlasila, aby MMF při loňském záchranném balíčku pro geopoliticky významné Turecko pětinásobně překročil své vnitřní limity. A loni v létě prosadila zoufalou poslední půjčku (5 miliard dolarů) pro bankrotující Argentinu. Zmíněným…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
