Ještě před rokem se zdálo, že východočeské městečko Broumov se stává první úspěšnou vlaštovkou kulturního oživení venkova ve zdevastovaných Sudetech. Série koncertů, výstav a divadelních akcí, situovaných do chrámových lodí zdejších barokních kostelů, přilákala do Broumova tisíce lidí z širokého okolí a úsilí skupinky nadšených pořadatelů této týdenní akce přijeli osobně ocenit i předseda Senátu Pithart a prezident Havel. Radostný příslib kulturní tradice ale dostal už loni na podzim nečekanou trhlinu. Letní ruch ve zpustlých kostelích na Broumovsku totiž rozzlobil místního vikáře Josefa Zemana, který se rozhodl, že svatostánky na podobné účely už „nepůjčí“. A stalo se. Přinejmenším z letošního kulturního léta v Broumově nebude nic.
Cesta ke kořenům
V polovině 90. let se šéf zdejší chráněné krajinné oblasti a ekologický aktivista Jan Piňos pustil na Broumovsku do obnovy starých cest. A před pěti lety se k němu přidala skupina přátel, brněnských hudebníků zabývajících se pod hlavičkou sdružení Collegium pro arte antiqua interpretací staré hudby. Kraj orámovaný vedle malebných kopců i velkoryse pojatou skupinou devíti skvostných Dienzenhoferových kostelů z počátku 18. století jim doslova učaroval. Vyhnání původních německých obyvatel a padesát let komunistické devastace sice s Broumovskem udělalo své, novousedlíci se ale pokusili někdejší kouzlo zachránit. Začali s opravami poničených křížků a svatých soch a společně s Piňosem a místní samosprávou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
