Ožívá tradice propagandy,

Oleg Panfilov (narozen roku 1957 v Dušanbe) je ředitelem Centra pro novináře působící v extrémních podmínkách, instituce Svazu novinářů Ruské federace. Dříve šéfoval monitoringu nevládního Fondu ochrany glasnosti a v letech 1994–97 působil jako expert na lidská práva za mezinárodních jednání pod záštitou OSN (týkajících se Střední Asie). Zabývá se problematikou Střední Asie a Čečenska. Je autorem 16 knih a 8 filmových dokumentů, nositelem ceny Svazu novinářů Ruské federace. V letech 1994 a 1995 získal Grand prix moskevského filmového festivalu.
Mohl byste stručně popsat změny, které probíhaly v poslední době v Rusku v oblasti médií? V Rusku se o tom hodně píše, ale český čtenář to jako zásadní změny nevnímá.
V ruském tisku probíhají velké změny,spjaté hlavně s loňským nástupem prezidenta Vladimíra Putina. Nejde jen o Putinův vztah k nezávislému demokratickému tisku. Jde také o to,že prezident podepsal 9. září doktrínu informační bezpečnosti Ruska. Ta vyvolala hodně otázek na Západě, ač není právnickým dokumentem, dekretem ani zákonem. Je to jakási koncepce nové ideologie nové moci ve vztahu k tisku. My jsme ji podrobili analýze a dospěli jsme k závěru, že má hodně společného se sovětskou minulostí. Především proto, že se v tomto dokumentu často objevují pojmy typu „informační zbraně“, „informační válka“, „čelení, kladení odporu Západu“ a velmi málo se mluví o svobodě slova, tisku a lidských právech. Tato doktrína jen minimálně ovlivnila fungování…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










