Otazníky Velkého bratra
Historie měla vždy sklon k ironii. Začátek jednoho srpnového týdne tak svedl v Rusku dohromady dvě protichůdné události, ve svém protikladu v mnohém symbolické. Liberální část Ruska vzpomínala na drama protigorbačovského puče z roku 1991, který předznamenal definitivní pád Sovětského svazu. V týž okamžik ale ruské území opouštěl se všemi státnickými poctami první muž nejtotalitnějšího režimu dneška, severokorejský Kim Čong-il. Pro emocionální a ideologií stále zatížené tance současné ruské diplomacie se nemohla najít lepší karikatura. Nejde ale jen o ni. Jde o bilanci zahraniční politiky země, která před deseti lety ztratila statut supervelmoci.
Když zmizelo impérium
Vraťme se však na chvíli do horkého moskevského srpna 1991. Nevyhnutelná eroze rozpadajícího se impéria neznamenala tehdy pro obyčejného ruského občana jen zcela nový demokratický nádech. Tzv. noví ruští demokraté, kteří si odražením komunistického puče získali vytouženou legitimitu, zdědili ve skutečnosti mnoho z neblahého bolševického ducha sovětské minulosti. Idea obnovy velkého ruského impéria, které přes všechny transformační problémy rychle dospěje ke ztracené velmocenské velikosti sovětských dob, provázela ruské myšlení po celá 90. léta a vyvrcholila za nynější éry prezidenta Vladimira Putina. V ruské zahraniční politice se to pak odráželo a odráží emocionálními kroky, nad nimiž občas zůstává rozum stát. Za Putinovy éry se ruské vztahy s blízkým i vzdálenějším zahraničím…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
