Poslankyně Unie svobody Monika Horáková (26) je zatím posledním veřejně známým českým zákonodárcem, který neovládl potřebu řídit auto po několika skleničkách alkoholu. Při zadržení s 1,6 promile v krvi vysvětlovala policejní hlídce, že chtěla vůz jen „přeparkovat“. Když pak při odběru krve na stanici vyšlo najevo povolání hříšnice, skončila věc, jak podle zákona musela: policisté sklapli kufry a předali záležitost parlamentu. To se stalo před osmi měsíci. Takže z jistého pohledu má paní Horáková vlastně smůlu. Kdyby ji tisku neudal někdo ze členů imunitního výboru, který poslankyni před čtrnácti dny potrestal čtyřtisícovou pokutou, nikdo by se o jejím poklesku ani nedozvěděl.
Výborný občan Benda
Případ Moniky Horákové tak zase po nějaké době připomněl, jak absurdní val imunity kolem sebe čeští zákonodárci vztyčili. Nejenže nesmějí být bez souhlasu své komory stíháni za žádný trestný čin, světovou raritou je fakt, že taková beztrestnost trvá doživotně, jakmile parlament odmítne svého člena jednou vydat. A to není všechno. Poslanci i senátoři si totiž ještě navíc své „přestupky“ (tedy například rychlou jízdu, alkohol za volantem nebo černou stavbu) posuzují pěkně sami - v imunitním výboru. A co víc: úplně celé jednání včetně jeho výsledků je přísně tajné. Pokaždé, když v minulých letech sněmovna rozhodovala o tom, jestli si ze svých výsad přece jen neubere, nebylo to podle poslanců možné hlavně v zájmu lidu. "Co je na tom tak nepochopitelného?…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
