Dva lidé se sotva shodnou, co znamená slovo globalizace. V každém případě označuje vetřelce, který se vtírá do našich životů a domovů. A protože jde o neznámou věc, skrývá v sobě možná i hrozbu. Plnou silou vtrhne globalizace do dosud klidné české provincie letos v září při zasedání globálních institucí Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Už dnes však o sobě dává vědět, protože proti konferenci s předstihem demonstrují její odpůrci. Z tvrdosti policejních zásahů je jasné, že globalizace není žádná legrace.
Jen náhoda
Vysvětlit globalizaci se pokusil britský sociolog Zygmunt Bauman. Po konci studené války se podle něho rozpadl dosud přehledně rozdělený bipolární svět. „Vypadá spíš jako pole roztroušených a nesourodých sil, které krystalizují na místech, jež je těžko předpovědět, a získávají impulzy, které nikdo neumí zbrzdit.“ Nad tímto chaosem nemá prý nikdo kontrolu a „nikomu není jasné, jak by tato kontrola měla vypadat“. Bauman tím má na mysli drtivou sílu finančních trhů, které mohou během několika dnů vážně ohrozit ekonomiku velkých států, jako to nedávno poznali v Thajsku, Indonésii či Jižní Koreji. Dotýká se moci internetu, na kterém se během dne mohou tvořit a rozpadat nové organizace. Připomíná život boháčů, kteří z jachty na Floridě řídí podnik někde ve východní Evropě, jehož zaměstnanci nikdy nevědí, zda nepřijdou stisknutím počítačové klávesy o práci a jejich děti o budoucnost. Varuje před mocí televize, která do všech…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
