Fišerův Měsíc
Filozof Václav Bělohradský tvrdí, že česká společnost si náboženský pohled na svět uchovala víc než lidé v jiných evropských zemích. Úctu sice nepřitahují církevní symboly, zato jiné věci. Z pohledu cizinců je směšná například nábožná úcta k akademickým titulům, ještě důležitější posvátnou krávou je u nás ale medicína. V prostředí bílých plášťů se běžný člověk ocitá mezi polobohy, kteří rozhodují o jeho zdraví i životě. Vznešenost rezortu jenom podtrhuje fakt, že zdravotnické služby u nás jsou „zadarmo“. Lékaři vlastně rozdávají uzdravující dary jakoby z čirého milosrdenství. Osmým ministrem zdravotnictví za posledních deset let se stal brněnský lékař Bohumil Fišer, který vystřídal bouřliváka Ivana Davida. Již za měsíc ve funkci ukázal, že do rezortu patří. Nepřinesl žádnou koncepci, jak zdravotnictví administrovat, nevysvětlil ani ústně, co konkrétně hodlá podniknout, obvykle s poznámkou, že problémy jsou příliš složité. Ministr asi tuší, že státní úřady stejně neumějí ohromný zdravotnický systém řídit, že k tomu nemají ani dostatek pravomocí a že menšinová vláda na tom sotva něco změní. Bohumil Fišer přitom dobře plní své náboženské poslání: v roli jakéhosi zdravotnického velekněze opakuje známé pravdy nebo mýty a říká, že je všechno v pořádku a brzy bude ještě lepší. Na idyle může zarazit jediné: z vyspělých zemí dosud není znám příklad, kdy by nábožný přístup pomohl zdravotnickému sektoru víc než věcné řešení problémů.
V zajetí paradoxu
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
