0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí6. 6. 19996 minut

NATO jako Jekyll a Hyde

Péter Bányai

O Rumunsku se svého času hovořilo jako o kandidátovi na první vlnu rozšíření NATO. Když se do ní nedostalo, zavládlo v zemi zklamání. Jak se dnes Rumunsko - coby bezprostřední soused bombardované Jugoslávie - dívá na Alianci a na její kampaň proti Bělehradu? NATO na Rumuny působí spíše jako nejvýraznější symbol „Ameriky“ (či obecněji „Západu“) než jako vojensko-politická organizace. Kdyby válka v Kosovu propukla ještě před rokem a půl, Rumuni by akce NATO rozhodně podpořili. Dnes je však situace už zcela jiná.

Stát nade vše

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

V Ceaušescových dobách se v Rumunsku o Jugoslávii psalo a mluvilo velmi málo. Podobně vypadala situace i po roce 1989, kdy se sdělovací prostředky, stejně jako politické elity, orientovaly prakticky výlučně dvěma směry: na to, co se děje v zemi samotné, a na to, co se děje na Západě - v Paříži, Londýně, New Yorku. Sousední země včetně Jugoslávie figurovaly pouze na okraji. Výsledkem bylo, že sérii válek, které léta zmítají územím bývalé Jugoslávie, věnovali Rumuni zhruba tolik pozornosti jako střetům Hutuů a Tutsiů. Jakkoli to tedy zní paradoxně, o tom, co se v uplynulých letech dělo na území Jugoslávie, o Miloševičově agresivním nacionalismu, o etnických čistkách spojených s jeho jménem atd., ví průměrný Rumun méně než obyvatel Německa či Francie. O to těžší je v této chvíli přesvědčit jej o smysluplnosti akcí NATO. Navíc většina Rumunů jsou pravoslavní a jeden z nejzávažnějších střetů, jež po roce 1989 rozdírají Rumunsko,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc