Snímek Lola běží o život (Run Lola Run) nepochází ani z americké nezávislé produkce, ani z nějaké filmařsky exotické země, tedy z oblastí, které dnes přitahují zájem, ale paradoxně z blahobytem sužovaného Německa. Dílo mladého režiséra Toma Tykwera se setkává s rozporuplnými reakcemi. Pro filmové staromilce bude Lola pravděpodobně nestravitelná, ale dnešní teenageři ji přijímají jako film téměř kultovní. Objevují se v něm comicsové prvky, akční scény s ostře nabitými zbraněmi i divácky atraktivní počítačové postupy a triky. Také hlavní postavy jsou typickými představiteli „mladých hrdinů současnosti“: mladík Manni, toho času pravděpodobně bez práce, řeší nudu a neuspokojivou finanční situaci obchodem s drogami. Při převozu peněz se mu však přihodí trapná maličkost - igelitku se sto tisíci markami zapomene v náhlém zmatku v podzemní dráze. Za chvíli musí peníze odevzdat mafiánskému bossovi, a tak mu na přežití zbývá dvacet minut. Do příběhu vstupuje Lola, Manniho přítelkyně s rudou hřívou a potetovanými ramínky, která rozpoutá honičku za penězi, aby ho zachránila.
Proběhnout se v kině
Na Lole si v kině sotva někdo odpočine. Od samého začátku je divák „v klusu“, dokud si s Lolou celý příběh neproběhne, a to v hodně ostrém tempu, a navíc třikrát. Atmosféra v kině se nese v duchu techna, které nepřestává tepat, s výjimkou několika snově vzdálených scén jakoby z jiné dimenze: v nich si svět, který má jiné, méně naléhavé starosti než Lola a Manni,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
