„O ničem takovém nevím,“ odmítá písecký starosta Tom Zajíček názor, že se jeho město stává jedním z tuzemských středisek rasových konfliktů. Pověst Písku jako ukázkového příkladu maloměstského dusna v etnických vztazích je přitom stará už málem tři roky: přesně od chvíle, kdy v září 1993 utopila skinheadská bojůvka sedmnáctiletého Tibora Danihela. Případ nebyl dodnes uzavřen. Od té doby se už přitom ale písecká policie, státní zastupitelství i soud musely zabývat několika dalšími vzájemnými potyčkami holých lebek a Romů. V poslední době pak úřady navíc zaměstnává smršť trestních oznámení, jež na sebe navzájem podávají téměř všichni, kteří se nějakým způsobem zúčastnili kauzy Danihel: od soudce Hávy přes anarchistického mluvčího Poláka a romského předáka Veselého až po představitele města.
Vražda, nebo vydírání
Historie smrti mladého Danihela je notoricky známá: skupina skinů zahnala do Otavy čtyři písecké Romy a nedovolila jim vylézt na břeh, dokud jeden z nich nezmizel pod hladinou. Z účasti na pogromu bylo obžalováno osmnáct holých lebek, svědkům se ale nepodařilo většinu skinů identifikovat, a tak v prosinci 1994 soudce Jaroslav Háva čtrnáct obviněných pro nedostatek důkazů osvobodil. Odvolací soud sice o pár měsíců později rozsudek zrušil a vrátil věc k došetření, na konci loňského roku však dali písečtí vyšetřovatelé Hávovu verdiktu de facto za pravdu a stíhání už jednou osvobozené čtrnáctky zastavili.Další proces se zbývající čtveřicí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
