O peripetiích z minulého týdne okolo odstoupení „prezidenta“ bosenských Srbů Radovana Karadžiče můžeme říci jen tolik: i kdyby se Karadžič opravdu chystal stáhnout do ústraní, na politice bosenskosrbského vedení by se nezměnilo zhola nic. Jeho nástupkyně, nynější „místoprezidentka“ Biljana Plavšičová, je stejně zarytou a nesmlouvavou nacionalistkou jako její šéf. Už proto lze celou věc považovat spíše za dobře zinscenovaný politický kousek než za něco vážného.
Až budou chtít sami
Mezi špičkami bosenských Srbů jde nyní o něco jiného: dostane se mezi ně i někdo umírněnější? Daytonská dohoda stanovila, že osoby obviněné ze spáchání válečných zločinů se už nemají podílet na veřejném životě. Přitom v nynějším bosenskosrbském vedení jsou hned dva lidé, na něž haagský tribunál vydal zatykač - Radovan Karadžič a jeho nejvyšší vojenský velitel, neblaze proslulý generál Ratko Mladič. Ti se ovšem nejenom nehodlají dobrovolně vzdát - jak sami říkají - do „spárů protisrbsky zaujatého“ haagského tribunálu, ale bohorovně odmítají se alespoň stáhnout z politiky.Mezinárodní jednotky IFOR, pověřené dohledem nad daytonskou dohodou, tomu jen přihlížejí a zdráhají se je zatknout, neboť jejich mandát honbu na válečné zločince nepředpokládá. Kromě IFOR však už neexistuje nikdo, kdo by oba zločince mohl nějak postihnout: vztyčený prst vysokého emisaře pro civilní obnovu Carla Bildta jim může být leda k smíchu. Karadžič a Mladič odejdou z politiky pouze tehdy, budou-li…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
