1990/37

Dopisy od našich čtenářů.

Karen Gamelgaard vysvětlila, co je to bulvár v soudobých západoevropských demokraciích. Nebyli bychom to my, kdybychom k tomuto jevu nepřidali nějaké naše specifikum. Náš domácí bulvární tisk loví ve vodách, které se kalily po celých čtyřicet let.

Jsme jak ta ovečka, kolem níž sedí v těsném kruhu vlci; největší rozhlasové, televizní a tiskové koncerny světa.

Monopolní organizace Český hudební fond (ČHF) spravuje značné množství peněz. Mluví se o podivném hospodaření v minulosti, o velkých finančních nárocích v současnosti, o sporech umělců s ministerstvem kultury.

V západní Evropě dnes nemají největší náklad seriózní noviny, které si získaly jméno a které svými články a stanovisky ovlivňují společenské dění; přes hlavu jim už dávno přerostl jejich neposlušný mladší bratr - "žlutý tisk", bulvár.

Téměř jedno procento obyvatel Československa představuje německá menšina. Podle posledního sčítání obyvatelstva z r.1982 se sice jedná o 65.000 osob, reálný počet je však nejspíš dvojnásobný.

V sobotu půjdou občané k urnám: volby do místních zastupitelstev, jež se však v podstatě nebudou točit kolem místních problémů. Ve hře bude, zda se změny ve vysoké politice podaří prosadit na lokální úroveň.

Názory se různí. Někteří dnes tvrdí, že během jednoho roku bylo vykonáno mnoho hospodářských a politických přeměn, jiní zase poukazují na nedostatky, které již měly být vyřešeny.

Liberální demokratická strana nás požádala o uveřejnění následující informace.

Jaroslav byl zatčen krátce po odsouzení Milady Horákové. Ironií osudu byl na jejím procesu - dostal to příkazem, jako 'zástupce pracující inteligence'. Za pár měsíců dostal ve stejné místnosti doživotí.

Máme občany, máme společnost, máme některé atributy, které občanská společnost potřebuje: volené orgány, tisk (spíš osvobozený než svobodný), soudy nezávislé na moci a bohužel i na právu. Nemáme však zatím občanskou společnost.

Tomu, co nás od 1.ledna 1991 čeká a proč, stále ještě příliš nerozumíme. Mnoho lidí pochytilo z různých výkladů několik pojmů - inflace, uvolnění cen, zrušení dotací a restrikce mezd - a myslí si, že tomu, co přijde, rozumějí až moc dobře.

„Radšej monarchu ako esenes!” sríkol 17.novembra ktorýsi zastanca demokracie po skončení spomienkového bratislavského mítinku, keď sa masa ľudí rozpadla na jednotlivé diskutujúce alebo nadavajúce si skupinky, a zamával opitému esenesákovi pred nosom plagátom s nápisom Ľudskosť, Slušnosť, Znášanlivosť.

Na našem území žijí tisíce lidí, kteří podléhají zákonům jiných států. Většinou jde o země, které se v žádném případě nemohou považovat za demokratické.

Po čtyři staletí si Bledá Tvář Irokéze porobovala: nejprve kulkou a buldozerem, posléze podnikatelskou aktovkou. Bledá Tvář zabrala lesy a půdu, řeky proměnila ve stoky. Indiány připravila o identitu, jejich kulturu zahnala do defenzívy.

Na slavné fotografii z května 1988 vycházejí dělníci po vyhrané stávce z gdaňských loděnic. V očích mají slzy. Vedou je Tadeusz Mazowiecki, v té době poradce Solidarity, nyní předseda vlády, a odborářský vůdce Lech Walesa.

13. listopadu přiletěl na soukromou návštěvu Československa ministr zahraničních věcí Jihoafrické republiky Roelof Frederik Botha.

"Velice nás pobavil Vasile Popovici, vousáč s maďarským přízvukem, který, považuje se za politika, pronesl na shromáždění v Temešváru stupidní projev.

Po schválení koaličního návrhu zákona o úředním jazyku slovenský nacionalistický tisk přiostřil propagandu proti nejpočetnější národnostní menšině na Slovensku - Maďarům.

S ročním odstupem, při ohlédnutí se na slavný rok pádu evropského komunismu, si člověk teprve v plné míře uvědomí, jak se nakonec přece jen potvrdila dominová teorie, podle níž s pádem jediné kostky v politickém systému postupně padnou všechny.

Do tranzitního koridoru k tržní ekonomice vyrazíme jako pátí - po Jugoslávii, Maďarsku, Polsku a NDR. Zatím žádná z těchto zemí dravým proudem koridoru "neproplula" úspěšně.