Úsporná opatření
Energetika stála za totalitního režimu v popředí zájmu komunistů, investovalo se do ní nepřiměřené množství peněz a nikdy se nepřihlíželo k hospodárnosti.
Energetika stála za totalitního režimu v popředí zájmu komunistů, investovalo se do ní nepřiměřené množství peněz a nikdy se nepřihlíželo k hospodárnosti. Výběr odpovědných pracovníků tomu odpovídal. Nakonec i letošní odchody a příchody ministrů energetiky byly průvodem komunistických kádrů. Podobná situace panuje v Českých energetických závodech.
„…V souladu s ustanovením paragrafu 11, vyhl.č.195/1989 Sb. o zabezpečení pracovníků… a za účelem efektivnosti práce a v souvislosti s přípravou s.p. České energetické závody k tržnímu mechanismu…“ Těmito slovy začíná cyklostylovaná výpověď pracovníkům ČEZ v Praze. Předávala ji sekretářka generálního ředitele - postižení měli podepsat a dost.
Nikdo z odpovědných pracovníků se neodhodlal promluvit tváří v tvář vyhazovaným zaměstnancům (jimiž jsou především ti, kteří se po sedmnáctém listopadu postavili proti vedení podniku).
Přibližme si tedy porevoluční historii závodu, jež zatím končí těmito tristními výpověďmi. První reakcí vedení podniku a stranické organizace na dění v ulicích byl apel na řadové zaměstnance, aby se nezúčastnili generální stávky. V tu dobu vedl podnik ing.Kubín. Když zaměstnanci vyšli 27.11. do ulic, vedení obrátilo a generální ředitel v podstatě jmenoval stávkový výbor. Později z něj vzniklo OF. Tedy už od počátku se v něm podařilo umístit nejen komunisty (Borovička, Mravináč, Lang), ale i milicionáře. Tím byla z akce vyřazena hlavní politická síla a snahy těch zaměstnanců, kteří…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
