„Pokud to mohu posoudit, nemám sklon chodit slepě ve šlépějích ostatních. Celý život jsem se snažil uchovat si nepředpojatou mysl, abych se mohl vzdát kterékoli, třebas milované hypotézy, jakmile se objeví fakta, která jí protiřečí,“ řekl o sobě anglický badatel Charles Darwin a nepřímo tak vystihl pojítko zahraničních osobností, jejichž příběhy – včetně toho Darwinova – si můžete přečíst v tomto speciálu.
Ať už je to Jean-Paul Belmondo, Ronald Reagan či Agatha Christie, všichni šli vlastní cestou, i když se jim nabízela jednodušší varianta, a tím se stali výjimečnými. Je tu ale třeba zmínit i ty, kteří svou výjimečnost věnovali temné straně síly, jako je například drogový král Joaquín „Prcek“ Guzmán či „Hitlerův zloděj umění“ Hildebrand Gurlitt.
Nevšednost sice spojuje všechny zobrazené, jinak se ale v mnoha ohledech liší. Například v různých přístupech k práci. Někteří jí obětovali všechno, jiní mají přesně srovnané, kde začíná a končí jejich zaměstnání. „Jestli na něčem trvám a co za žádnou cenu nechci měnit,“ vyprávěl například naší reportérce spisovatel Jo Nesbø v Oslu, „je způsob, jakým žiju – snažím se, abych měl život co nejméně komplikovaný. Chci dělat jen to, co mě baví. Tedy psát, lézt, trávit čas se svojí dcerou.“
Vedle toho americký prezident Abraham Lincoln nedokázal téměř odpočívat a práce byla vždy na prvním místě. Ostatně také čelil problémům, které v úřadě nepoznal nikdo před ním a ani po něm. Sám prezident se jednou svěřil: „Pokud je úděl vést Peklo stejně těžký jako to, čím tady teď procházím, tak musím říci, že cítím k Satanovi jistý soucit.“
Naštěstí my nečelíme jeho těžkostem, a tak si můžeme spolu s dalšími hrdiny jednoho z našich článků zazpívat: „Život stojí za prd a smrt je sirkou škrt… Život vždy z té lepší stránky ber.“
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery,
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
