Ronald Reagan

Když se v roce 1911 narodil v americkém Tampicu podomnímu prodavači bot další chlapec a dostal jméno Ronald, byla to pro tento zapadákov bezvýznamná událost. Nikdo nemohl tušit, že právě tenhle venkovan jednou pohne světem a vrátí Americe ztracené sebevědomí.

Psům a Irům vstup zakázán

Ronaldův otec John Edward Reagan byl irský katolík, jehož rodina utekla do Ameriky před bramborovým morem z irského hrabství Tipperary. Když bylo Johnovi šest let, zemřeli oba rodiče na tuberkulózu a sirotka vychovávala stará teta. Stal se z něj prodavač bot, náladový, pesimistický cynik a alkoholik. Zároveň byl skvělým vypravěčem a v záchvatech dobrého rozmaru kolem sebe metal vtipné bonmoty. Jeho snem byl vlastní obchod s obuví. Ronald se za svého otce, ztraceného celé dny na opilecké štafetě po místních lokálech, styděl. „Děti ve škole umějí být kruté,“ vzpomínal později na posměšky vyslechnuté ve třídách škol stále stejných illinoiských městeček, kterých rodina harcující za otcovým nikdy nenaplněným snem vystřídala pěknou řádku.

Reaganovy držela pohromadě a nad vodou matka Nelle. Pocházela ze skotsko-anglické protestantské rodiny, byla to drobná, energická a optimisticky naladěná dobrá duše. Nezdolně šířila poselství své neotřesitelné víry a konala dobré skutky. „Matka vždy nacházela lidi, kteří na tom byli ještě hůře než my a kterým mohla pomoci,“ svěřil se prezident. Otcovo pití před svými dvěma syny omlouvala – tvrdila, že jde o nemoc. Zároveň se snažila, aby to kluci v…