Diskuse s Karlem Svobodou

Karel Svoboda

:53David KneslRusko chce opět „odstřihnout“ Ukrajinu od plynu. Dá se čekat nějaké zlepšení v řešení těchto sporů po nástupu nového prezidenta a nebo naopak zhoršení potom co se stane Putin premiérem?13:50Karel SvobodaDobrý den. Osobně se domnívám, že výraznou změnu čekat nemůžeme. Celý problém je totiž trochu širší. Ukrajina doposud dostává zemní plyn za ceny nižší, než například Česká republika. Ruskou snahou je tyto ceny zvyšovat až na evropskou úroveň. To není ale namířeno jen proti Ukrajině, podobné ceny jsou plánovány i pro ruské občany. I ti mají v roce 2011 platit evropskou úroveň cen za plyn (bez nákladů na tranzit, přirozeně). Navíc Ukrajina má dlouhodobě problémy s placením dodávek zemního plynu, celý systém dodávek je velmi nepřehledný. Evropská unie by měla státy postsovětského prostoru spíše tlačit ke zprůhlednění obchodních schémat.
V neposlední řadě je důležitým motivem i to, že přes Ukrajinu proudí do Evropy zhruba osmdesát procent ruského plynu. Dá se tedy říci, že závislost je oboustranná. Rusko se proto snaží budovat infrastrukturu, která by Ukrajinu (ale i Bělorusko) obešla.:16Cyril ŠiklMyslíte si, že může Česko v době předsednictví EU udělat více pro vzájemné vztahy (EU a Ruska) než třeba Španělsko, Francie…?14:00Karel SvobodaDobrý den. V tomto směru má Česká republika rozhodně stejné šance. Bude záležet hodně na tom, jak se podaří vyjednat konsensus uvnitř unie, Rusko totiž s oblibou jedná spíše s jednotlivými státy. Mám obavy, že témata, která jsou největším problémem mezi EU a Ruskem, energetika, volný obchod, stav demokracie atd., respektive jejich řešení jsou dlouhodobějšího rázu.:09ing. Karel KřivanPane Svobodo: Jak vidíte vztah Balkán - Rusko za 10 let ?Rusko je imperialistická země. Bylo za cara, za komoušů, je a bude za Putina a Medveděva.Rusko potřebuje základny a spojence v Evropě, nejlépe se středomořským pobřežím, (kvůli Bosporu, po tom touží už pár století), a ponížené, bombardované a okradené Srbsko je skvělá příležitost. Není to jen Srbsko, kde chtějí Albánci ukrást území, ale i Černá Hora a Makedonie jsou se Srbskem na stejné lodi. Skvělá příležitost pro Rusko získat vděčné přátele, pevnou půdu pod nohama v Evropě, a přístav ve středomoří.Jak silné je Rusko ? Mnohem silnější než v roce 1999. Nesrovnatelně silnější. A sílí den ode dne. Kolik stál barel ropy před deseti lety ? Co stojí dnes ? 102$ ! Ropa není to jedinné co nese Rusům prachy. Plynovod je další „řetěz“ na krku EU. Na ruském plynu závislé Evropy.Do deseti let bude Kosovo opět srbské. A albánská tam nebude ani myš. Po druhé už Srbové stejnou chybu neudělají. Ruské lodi budou kotvit v Boce Kotorské. Otázka: Co vy na to jako odborník ? Jak vidíte Balkán a Rusko za 10 let ?14:00Karel SvobodaDobrý den, je to vlastně hned několik otázek v jedné. Ruský postoj ke Kosovu bych vysvětloval nejen snahou získat přátele, i když máte pravdu, tento motiv tam je. Rusko bylo na srbské straně i z důvodů čistě pragmatických. Musíme si uvědomit, že sama Ruská federace se skládá z mnoha území, přičemž zvláště ta na hranicích projevují periodicky zájem se od Ruska odtrhnout. Nejsem sice odborník na Balkán, ale realitou je to, že Srbsko vnímá ruskou podporu. Ale spíše bude záležet na Evropské unii, jak se k této zemi postaví.
Co se týče vztahu Ruska a Balkánu za deset let, myslím si, že zásadní změna nenastane. Rusko bude i nadále přátelské hlavně Srbsku, otázkou je, jak daleko pokročí jednání o přistoupení Srbska k EU, a také, jestli o ně Srbsko bude stát.
Evropská unie je opravdu na Rusku závislá, zároveň ale Rusko také nemá na výběr v otázce odběratelů. Závislost je tedy do jisté míry oboustranná, navíc si uvědomme, že celkově pokrývá Rusko 40% evropské spotřeby, závislé jsou hlavně „nové“ státy unie. Specifikem zemního plynu na rozdíl od ropy je, že jej, pokud nebereme v potaz zkapalněnou verzi, nelze přepravovat jinak, než pomocí potrubí. Rusko by se tedy vědomě připravilo o tyto příjmy. To ale ani náhodou neznamená, že by Evropa neměla hledat i alternativní cesty.
O ruské základně v Srbsku jsem neslyšel. Nicméně, Rusko standardně argumentuje tím, že pokud je možné jednat s Gruzií či Ukrajinou o vstupu do NATO a pobaltské státy být členy, mohou přijmout odvetná opatření. Uvědomme si, že bezpečnostní obavy existují nejen z naší strany vůči Rusku, ale i naopak.:26Vl. DejmalRusko a Srbsko podepsalo novou smlouvu o výstavbě nového plynovodu přes Rumunsko, Maďarsko, ČR a Rakousko (Jižní větev). Jaký význam to bude mít ekonomicky pro ČR? Jak moc je možné smluvně ošetřit zneužití pozice předního dodavatele (Ruska) ropy a zemního plynu do ČR?14:05Karel SvobodaČeská republika, respektive RWE Transgas má podepsanou s Gazpromem dlouhodobou smlouvu zajišťující dodávky zemního plynu do ČR do roku 2035. Do této doby je tedy zajištěná. Rusko navíc představuje poměrně spolehlivého dodavatele, osobně vidím spíše problém v Ukrajině jako přepravní zemi.
Co se týče smluvního zajištění proti zneužití pozice, jde o standardní smluvní podmínky pro případ výpadku dodávek. Neumím si představit, že do smlouvy bude zaneseno něco jako „v případě politicky motivovaného odstavení dodávek“ už jen kvůli problematické definici.:32Karel ŽandárMluví se o přesunu globálního těžiště do oblastí Pacifiku a také o tom, že příznivci provýchodní orientace nakonec zvítězí - i díky chybám západních mocností. Závislost EU na Rusku je čím dál větší, četl jsem i názor, že Sibiř nabízí Evropanům to, co kdysi Aljaška Američanům. Jak Vy hodnotíte toto tvrzení?14:07Karel SvobodaDobrý den. V souvislosti se Sibiří mluví také ruští představitelé o nebezpečí z čínské strany. Sibiř je obecně velmi málo obydlená, naopak severní čínské oblasti vykazují poměrně velké přelidnění. Rusko si zatím není schopné s touto situací poradit. Přiznám se, že o srovnání Sibiře s Aljaškou jsem zatím neslyšel.:55Karel KřivanPane Svobodo, toto je scnénář možného vývoje na Balkánu. Co vy na to jako odborník ? Je to tak jednoduché, jako šachová partie. První 3 tahy dělá Rusko, pak jeden Srbsko:1. Dobudování plynovodu a fixace závislosti EU na ruském plynu
2. Přátelská návštěva černomořské flotily v Černé Hoře a leteckých jednotek v Srbsku
3. Začátkem zimy se objeví technické problémy na plynovodu, dodávky se sníží.
4. Srbsko vyzve jednotky KFOR k opuštění jeho území. Rozumět bude tím Kosovo. Teď je na tahu EU a USA.  Obě jsou až po uši problémech v Iráku, Afghanistánu, do té doby přibyde i Pakistán, a možná i nějaké arabské země. K tomu se přidají i problémy uvnitř EU s nesnášenlivými rostoucími muslimskými menšinami. Navíc Evropani začínají v tuhé zimě mrznout ve svých domech. Ruský plyn citelně chybí.5. KFOR a US-Army balí kufry, kosovští albánci prchají sami dobrovolně do Albanie, mají to maximálně 100km.
6. Srbská armáda obsazuje Kosovo a likviduje poslední jednotky UCK.
7. Srbští uprchlíci se vracejí.
8. Plynovod najednou nemá problémy a funguje jako dřív. 9. Makedonie, Černá Hora a Řecko omezují autonomii albánský menšin.
10. Rusko sjednává pronájem základen v Srbsku a Boce Kotorské na 99 let.14:10Karel SvobodaDobrý den. Nejsem bohužel úplně odborník na Balkán, čili je pro mě těžké komentovat samotnou situaci v této oblasti. Jak už jsem odpovídal na jeden z předchozích dotazů, ruská pozice je motivovaná i vnitřními problémy. Navíc by tento scénář předpokládal, že Rusko bude ochotné jít do významného střetu kvůli Srbsku, a to pravděpodobně až na globální úrovni. Alespoň v současné době tuto tendenci nesleduji, snad jen Vladimir Žirinovskij konstruoval podobné scénáře.
S technickými problémy máte dle mého názoru pravdu, ani bych možná nepřipojoval uvozovky. Z mého pohledu je pro Evropu daleko větším nebezpečím, než úmyslná přerušení, stav ruské plynárenské infrastruktury a nízká míra investic do objevování nových ložisek. Ta stávající již svého vrcholu buď dosáhla, nebo v dohledné době dosáhnou. Může se tedy stát, že suroviny budou chybět, aniž by šlo o politický nátlak.:57Dana SitrováPan Oskar Krejčí (odborník na geopolitiku středoevropského prostoru) napsal, že „Jestli se Rusko otočí východním směrem, bude to naše prohra, ne prohra Moskvy“. Je podle Vás tvrzení, kterým by se naši politici měli vážně zabývat? A co říkáte na míru rusofobie v naší společnosti?14:13Karel SvobodaDobrý den. Já myslím, že Rusko východním směrem neotočí. Má daleko více sporných bodů například s Čínou, než s Evropskou unií. Stačí se podívat do střední Asie, kde již nyní probíhá tvrdý boj o nadvládu nad touto na suroviny bohatou oblastí. Dalším problémem je Sibiř. Rusko se nesnaží Evropu ignorovat, svoji politiku nazývá vícevektorovou. Jde o to, že samo Rusko je závislé na Evropě, která je jeho naprosto dominantním obchodním partnerem. Co se týče rusofobie, nemyslím, že by byla zase tak strašná. Hlavně mám pocit, že nevíme, co si s Ruskem vystupujícím daleko sebevědoměji počít. Do popředí vystupují spíše ideologická hodnocení, zatímco pokus o pochopení situace se stává „nepovinnou disciplínou“. Ale na druhou stranu, i Rusko samo bude muset zapracovat na prezentaci svých názorů. Ta je občas velmi nešťastná. Prohlášení o raketách mířících na ČR jen těžko mohou Rusku získat přátele. Nejsem si jistý, že zakládání televizních kanálů pozitivně informujících o Rusku je ta pravá cesta.:12Radim ŘímanJsme na počátku další „studené války“?14:18Karel SvobodaDobrý den. Velmi suše řečeno, ne. Situace se díky růstu Číny do pozice světové velmoci výrazně změnila. Hřmotná vyjádření z ruské i americké strany jsou spíše folklórem.:46Ivan FaulknerEU a Rusko dost odlišně chápou ekonomické nástroje jakožto nástroje zahraniční politiky a strategie. V čem je podle Vás příčina takto odlišných postojů?14:19Karel SvobodaDobrý den. Já myslím, že je prostě dána tím, že Rusko je dodavatel a Evropa odběratel. Nicméně si nemyslím, že by pojetí bylo až zase tak odlišné. Rusko se snaží o co nejvyšší cenu, EU o co nejnižší. Co se týče ekonomických nástrojů, i Evropa používá ekonomické sankce, není na tom nic neobvyklého. V čem bych ovšem Rusko kritizoval, je lehkovážnost, s jakou tak činí.
Pokud máte na mysli otázku energetických surovin, jak jsem již uvedl, je problém výrazně širší, než jak byl prezentován v médiích například v průběhu ukrajinské krize 2005–6. já osobně jsem jeho podstatu spatřoval spíše v ekonomických zájmech, zatímco tolikrát zmiňovaný politický nátlak hrál podle mého pouze velmi okrajovou roli.:53Rita HoloubkováDrahoušku Karle,
nedávno jsme doma diskutovali otázku: Kolik let je schopen úspěšný politik v parlamentních demokraciích, se udržet u moci? Dopočítala jsem se k intervalu 8 až 18 let. Pak je vždy odstaven od vlády nekrvavým! způsobem mladší generací nebo opozicí.
V Rusku bohužel nikoliv.
Moje otázka tedy zní: Jakým způsobem bude Rusko řešit předání moci při faktické neexistenci mechanismů, kterými se vyznačují parlamentní demokracie?
Vaše Rita14:23Karel SvobodaMilá Rito. Máte pravdu, to je docela problém. Zdá se, že první pokus se zdařil, byť ještě uvidíme, došlo – li k faktickému, nebo formálnímu předání moci. Problémem je, že systém tak, jak jej vybudoval prezident Putin, byl silně orientován na jeho osobu. Rusko je spíše prezidentskou republikou (byť z čistě politologického hlediska jde o poloprezidentský systém). Pro Rusko se velmi často uvádí příklad Mexika, kde se jedna vládnoucí strana udržela padesát let u moci. Po této době byla vládnoucí strana poražena v parlamentních volbách. Čili jsou i příklady delšího období, nicméně ne pro jednoho politika, ale pro stranu.:25Jaroslav1) Vychází ruská zahraniční politika z nějaké oficiálně formulované doktríny? Pokud ano, jak vypadá porovnání teorie s praxí?2) Silácká zahraniční politika Ruska působí, vzhledem k populační a vojenské převaze civilizovaného Západu, jako když králík dráždí tygra.
Je si toho vedení Ruska vědomo a hraje jen divadlo kvůli svým ruským voličům, nebo opravdu věří ve svoji schopnost válčit s NATO?3) V ruské zahraniční politice převládá negativní motivace a zásada: „budeme mít více respektu, když se nás budou více bát“. Co je příčinou tohoto komplexu?4) Přispívá ruské vyhrožování spíše ke sjednocování EU nebo naopak k rozdělování evropských zemí (když se snaží navázat vlastní privilegované vztahy s Ruskem)?14:30Karel SvobodaDobrý den, novou koncepci ruské zahraniční politiky vyhlásil prezident Putin již v červnu 2000, tedy bezprostředně po svém nástupu do úřadu. Jedná se o dokument volně dostupný na internetu. Řekl bych, že hlavními motivy tohoto dokumentu jsou znovuzískání velmocenského postavení, nahrazení unipolárního světa multipolárním uspořádáním a prosazování ekonomických zájmů. Vedle toho ještě reaguje na jednotlivé podněty prostřednictvím Poselství ke členům Federálního shromáždění. Řekl bych, že se Rusko principů formulovaných v tomto dokumentu poměrně drží, i když samozřejmě vznikl v trochu jiné době…
Osobně si myslím, že jde z ruské strany opravdu spíše o rétoriku a snahu jak zajisti, aby jejich hlas byl slyšet. Po celá devadesátá léta získávali Rusové pocit, že jsou slabí a že na jejich zemi není brán ohled. Šlo o zřetelný sestup z velmocenského postavení. Nejsem si jistý, že jako Češi máme šanci tento pocit pochopit.
Co se týče vyhrožování, myslím, že je pro Rusko kontraproduktivní. Evropské země spíše stmeluje, naproti tomu toto sjednocení končí ve chvíli, kdy se začne jednat o dodávkách surovin. V tom případě zapomíná každá země na jednotnou Evropu a stará se prostě o sebe, stejně jako v jiných oblastech. Každý stát prosazuje svoje firmy, nikoli evropské. Tak vypadá současná situace a nemyslím, že by nastala změna v krátké budoucnosti.:54Karel KřivanJak se bude vyvíjet vztah Ruska k baltickým republikám ?14:33Karel SvobodaTady spíše doufám v uklidnění situace. Rusko používá problém ruskojazyčné menšiny jako záminku. Osobně v tom vidím vyjednávací pozici. Je zajímavé, že podobnou míru ochrany neposkytuje svým občanům ve střední Asii, kde často nejsou bráni ani za obyvatele třetí kategorie. Rusko navíc odmítá jiné chápání historie, tvrdošíjně trvá na tezi o osvobození těchto států v roce 1945. Viditelným projevem odlišného chápání jsou pak hysterické reakce Moskvy na stěhování pomníků sovětským vojákům, násilné demonstrace před velvyslanectvími pobaltských zemí atd.:30Karel KřivanJak vidíte vztah Ruska k expandujícímu islámu ?14:37Karel SvobodaAč to zní zvláštně, Rusko má poměrně dlouhou tradici náboženské snášenlivosti. zdá se, že v současné době nevidí problém islámu jako nějak devastující. Jeho pozice je tedy spíše vlažná. Jedinou výjimkou jsou jižní republiky, jako je Dagestán nebo Čečensko, kde lze ovšem jen stěží mluvit o šíření islámu.
Jisté obavy ve mně vzbuzuje rostoucí nacionalismus v samotném Rusku, nicméně zde bych nehledal náboženské kořeny, byť pravoslavná církev v něm hraje velmi silnou úlohu. Nelze nevidět vzrůstající množství útoků na občany především kavkazského původu.:22Jitka NoveskáJe znám oficiální postoj ruské vlády k problematice globálního oteplování? Jak moc naslouchá ekologickým organizacím a v jaké míře realizuje ochranu přírody?14:43Karel SvobodaDobrý den, Rusko přistoupilo ke Kjótskému protokolu, alespoň deklaratorně se snaží plnit jeho závazky. V poslední době se dostává ekologie, do té doby dosti opomíjená, do popředí zájmu ruské vlády. Ale dosti často je naopak ekologie používána jako prostředek pro jiné cíle, například vytlačení cizích ropných společností ze země, popřípadě v boji za kaspické suroviny. Ale abych vše shrnul, myslím, že se situace postupně začíná zlepšovat.:30Václav PapežDobrý den pane Svobodo, chtěl bych se Vás zeptat jaký je Váš názor na politiku USA a NATO ve vztahu k RF? Dle mého názoru RF pouze přijímá odpovědi na politiku, kterou praktikuje USA. Také se Vás chci zeptat jak hodně ovlivňují energetické zásoby jimiž disponuje Rusko politiku USA ve vztahu k RF?
Děkuji za odpověď.14:48Karel SvobodaDobrý den, je to opět celý komplex otázek. Nemyslím, že by Rusko pouze pasivně přijímalo podněty od USA, změnu vidím právě v tom, že Rusko samo chce aktivně určovat otázky, o kterých se bude jednat. V tom samozřejmě nevidím z ruského pohledu nic špatného, byť de občas o věci nepříjemné. Otázka energetických surovin je samozřejmě pro USA důležitá, nicméně americkou politiku bych pouze k tomuto nesměřoval. USA přeci jen prozatím odebírají energie z jiných oblastí.:45Omar ShariffPrávě na vzrůstající nacionalismus jsem se chtěl zeptat - znamená to tedy, že je daleko větší tolerance k jiným náboženstvím (církvím), nikoliv však již k odlišným národnostem? Čím si tento „jev“ vysvětlit?14:52Karel SvobodaBohužel, stalo se již smutnou realitou, že v době hospodářského růstu rostou i útoky na cizince. Suše řečeno, sebevědomí se přetaví v aroganci. Ale útoky jsou často spojovány s tím, že jižní národy podle nacionálně zaměřených skupin přinášejí větší kriminalitu, na tržištích „berou práci“ Rusům. Je daleko jednodušší odlišit člověka podle barvy pleti, než podle víry.