Ve městech je nebezpečná hlavně kombinace horkého dne a horké noci
 
horko03_jaros
Autor: Milan Jaroš

Koncem června udeřila v Britské Kolumbii v Kanadě téměř padesátistupňová vedra, teploměry se vyšplhaly až na 49,6 stupně Celsia. Takové počasí se vymykalo veškeré zkušenosti tamních obyvatel - předchozí, přes 80 let starý teplotní rekord byl o více než čtyři stupně nižší. Kvůli horku zemřelo několik set lidí, téměř se nedalo vycházet na ulici a vlna veder vyvrcholila ničivými lesními požáry. Odborník na scénáře klimatické budoucnosti Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluví o tom, nakolik v budoucnu hrozí podobná vedra i Česku.

V Britské Kolumbii padl teplotní rekord z roku 1937 - a to téměř o pět stupňů. Budeme se s podobnými vlnami veder setkávat i u nás?

Teploty kolem 50°C neočekáváme. Současný rekord z roku 2012 je 40,4 stupně Celsia, do konce století mají absolutní maximální teploty vzduchu stoupnout zhruba o čtyři stupně, v horším scénáři o šest stupňů. V létě se otepluje ze všech ročních období nejvíce. Oproti 60. letům dvacátého století u nás stouply letní teploty v průměru o 2,8°C, což se projevuje nárůstem počtu tropických dnů a vln horka. Tropických dnů, kdy teplota překonává hranici třiceti stupňů, je v posledním desetiletí třikrát více než před 60 lety. Nejdelší vlnu veder jsme zaznamenali na přelomu července a srpna v roce 2018, na stanici Strážnice tehdy trvala 19 dnů. Průměr maximálních teplot dosahoval 33 °C.

ZAHRADNICEK
Pavel Zahradníček • Autor: archiv PZ

Takže trend oteplování bude pokračovat.

Ano, bude se dále zhoršovat a prohlubovat. Například počet tropických dnů má ke konci století v horším scénáři stoupnout až průměrně na 30 za rok, tedy v nížinách jich tedy bude podstatně více - což je skoro čtyřikrát více než nyní. Bohužel stoupá i počet tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20°C. Nebezpečná je – hlavně ve městech - kombinace horkého dne a horké noci, kdy město nestačí vychladnout a stoupá zdravotní riziko. Je to dobře vidět právě na současné horké vlně v Kanadě, hodně se to také ukazovalo během velmi horkého léta v roce 2003. Více se o klimatické budoucnosti Česka lze dočíst v detailní předpovědi, kterou zpracoval náš ústav. Kromě toho existují stránky www.klimatickazmena.cz, kde lze najít hodně zajímavých map a uživatel je může zdarma používat.

Podle jedné starší prognózy bude extrémně horké léto z roku 2003 patřit v Evropě už ve 40. letech „jen“ k průměrným. Je to tak? Co z toho plyne?

Já většinou dávám za příklad extrémní roky 2015 a 2018. Například v roce 2015 zaznamenali meteorologové stejný počet tropických dnů, jaký by se podle modelů měl častěji vyskytovat až od roku 2080. Podobná léta nebudeme zažívat každý rok, ale budou častější a Česká republika se na to musí připravit.  Častější a intenzivnější vysoké teploty i horké vlny budou mít negativní vliv na krajinu, způsobí převládající sucho, častější lesní požáry nebo pokles výnosů plodin. Dopadnou také na zdraví obyvatelstva.

Reklama
Reklama

heatWaveLength (1)

Je pravda, že vedra už teď připraví o život více lidí než hurikány nebo jiné přírodní katastrofy?

Během horkých vln, hlavně těch delších, úmrtnost vždy stoupne. To platí i v Česku. A ve Spojených státech je podle statistik třikrát více úmrtí spjatých s horkem než obětí hurikánů a o 60 procent více než obětí povodní. Vyplývá z toho, že horké vlny mohou způsobovat závažné zdravotní problémy.

Jaké hrozí Česku potíže v zemědělství? Bude nutné více dovážet potraviny? Nebo bude nejvíc ohroženo právě lidské zdraví?

Zemědělství by mělo pocítit vliv klimatických změn nejdříve. Například už v letech 2011–2012 a v roce 2018, kdy bylo velké sucho, klesla výnosnost plodin pod hodnoty z 60. let dvacátého století. V budoucnu se mohou výnosy pšenice a kukuřice snížit natolik, že se jejich pěstování přestane vyplácet.  Další hrozbu vidím v růstu počtu přírodních požárů. Na rozdíl od Kalifornie nebo středomoří by to u nás bylo spíše více menších lokálních ohňů, které ovšem mohou hořet současně, a být pak už nad síly hasičských sborů. Klesá také množství podzemní vody a zhoršuje se její kvalita. Jak ukázala suchá epizoda z let 2015 - 2020, při delším období sucha začínají lidé na mnoha místech v republice pociťovat nedostatek vody ve studnách.

A co zmiňovaná města?

Už nyní žije ve městech většina obyvatel a do budoucna má jejich podíl dále stoupat. Jak jsem říkal: klimatickou změnu tu umocňuje tepelný ostrov města, který se projevuje hlavně v noci, kdy se město nedokáže správně vyvětrat. Rozehřátý beton pak během dne zvyšuje teplotu a život ve městech během léta stává velmi složitý. To samozřejmě může vést i ke zvýšené úmrtnosti nebo vyššímu počtu hospitalizací.

daysTropDays (2)

Při jakých teplotách ještě vůbec může probíhat normální život - pobyt a práce venku a v místnostech bez klimatizace?

To není jednoduchá otázka, protože každý to má jinak. Důležitá je takzvaná pocitová teplota, která většinou odráží teplotu vzduchu, rychlost větru, sluneční svit a vlhkost vzduchu. Shrnuje tedy celkové působení počasí na člověka. Například v Praze za velmi horkého dne vystoupala klasická teplota měřená v meteorologické budce na 39 °C, ale teplota, kterou člověk pociťoval, byla 48 stupňů. Existují normy, které stanovují, jaká může být maximální teplota v kancelářích, výrobních halách a podobně. Pokud je zaměstnavatel nedokáže splnit, musí pracovníky pustit domů nebo například zajišťovat dostatečný pitný režim. Častěji proto budeme svědky různých přestaveb budov, kde lidé pracují, a instalace klimatizací.

Jaká opatření bychom měli dělat v krajině?

Opatření musí být vždy komplexní a nejít jedním směrem. Je to určitě kombinace technologických staveb (například menších vodních děl) a opatření blízkých přírodě (třeba mokřadů a podobně). Ve městech by zase mělo být více zeleně a méně betonových ploch. Důležité je ale mít vše dobře propočítané, protože i dobrý záměr může mít špatnou realizaci a situaci zhoršit. Například pokud na rušné ulici vysadíte hodně vysokých stromů blízko sebe, dosáhnete sice v daném místě snížení teploty, ale výrazně vám stoupnou koncentrace škodlivých látek. Totéž platí v krajině – pokud se zaměříte na maximální zadržování vody v krajině, může pak voda chybět v povrchovém odtoku. Při úpravách je nutné spolupracovat s vědci.

O širších souvislostech extrémního počasí a nutnosti snižovat emise skleníkových plynů píšeme v komentáři v novém čísle Respektu: Čas nestability

Čtěte také: Jak ochladit město

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 870

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte