Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Lipavský: Na Rusko budeme dobře připraveni

S ministrem zahraničí o nadcházejícím jednání s Moskvu o Ukrajině a koordinaci našeho postupu s NATO

Ruské jednotky rozmístěné u Voroněže; ilustrační foto • Autor: Profimedia
Ruské jednotky rozmístěné u Voroněže; ilustrační foto • Autor: Profimedia

V pondělí začínají rozhovory USA a Ruska k dění na Ukrajině, přičemž požadavky, které Kreml nedávno zveřejnil, se týkají i střední Evropy a nového rozdělení sfér vlivu. Následovat pak bude jednání NATO s Ruskem. Ministr zahraničí Jan Lipavský poskytl Respektu písemný rozhovor ohledně postupu české vlády a součinnosti s aliancí.

O co nyní usiluje Rusko na Ukrajině?

Rusko dlouhodobě usiluje o revizi evropské bezpečnostní architektury. Zajištění své bezpečnosti nestaví na multilaterálních mechanismech ani na respektování mezinárodního práva, ale na výlučné zóně svého vlivu ve východní Evropě. Ukrajina je v tomto ohledu pro Rusko klíčová. A anexí Krymu a vyvoláním konfliktu ve východní Ukrajině v roce 2014 Rusko demonstrovalo vůli a schopnost použít i vojenskou sílu pro zajištění tohoto strategického cíle. Moskva se momentálním postupem a opakovaným, neodůvodněným a nevyprovokovaným posilováním vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou snaží změnit status quo a vynutit si změnu přístupu jak samotné Ukrajiny, tak NATO k základním principům utvářejícím evropskou bezpečnost po rozpadu bipolárního světa.

Jan Lipavský • Autor: Milan Jaroš
Jan Lipavský • Autor: Milan Jaroš

O co přesně Moskva usiluje ve vztahu k Česku? Putinova administrativa řekla, že chce v Evropě návrat před rok 1997 – tedy před dobu, než jsme byli v NATO. S jakými scénáři vývoje pracujete?

ČR  vychází z toho, že principy, na kterých je postavena Severoatlantická aliance, včetně nedělitelné úrovně bezpečnosti jednotlivých členů a kolektivní obrany, nemohou být předmětem kompromisu. Všechny suverénní evropské země mají právo si svobodně určit způsob zajištění své obrany a bezpečnosti - včetně možného vstupu do obranných aliancí při naplnění stanovených předpokladů. Tyto principy jsou i základem aliančního přístupu pro nadcházející sérii jednání s Ruskem v různých formátech.

K dění na Ukrajině se zatím příliš nevyjadřujete, na svém Twitteru jste o tomto tématu měl jen několik zmínek. Co je důvodem?

Vláda nyní aktivně participuje na dění v alianci v souvislosti s jednáním Rada NATO-Rusko. Není prostor pro internetová vyjádření. Pozice ČR je pevná a neměnná.

Jaké kroky vláda podniká k odvracení rizik pro Ukrajinu i pro samo Česko? Máte vy jako ministr zahraničí, případně vláda strategii, jak chcete postupovat?

ČR jako součást NATO koordinuje své kroky k odvrácení další ruské agrese vůči Ukrajině s dalšími spojenci. Strategie je postavená na posílení odstrašení a obrany na východním křídle aliance a na jednoznačné komunikaci masivních důsledků pro Rusko - mimo jiné formou dalších podstatných sankcí, pokud by přistoupilo k vojenské agresi bez ohledu na její zdůvodnění. USA veřejně deklarují, že by v takovém případě také zvýšily bilaterální vojenskou podporu Ukrajině ve formě dodávek potřebné výzbroje. Vnitrostátně se ČR soustřeďuje jak na posílení vlastní odolnosti proti důsledkům ruských kroků, tak na bilaterální posílení pomoci Ukrajině v řadě oblastí včetně vojenské spolupráce či širších reforem, a to v krátkodobém i dlouhodobějším výhledu.

Tlumočili jste konkrétní české požadavky USA a dalším zemím, které budou s Ruskem ohledně Ukrajiny tento týden vyjednávat?

S USA probíhá intenzivní komunikace a koordinace jak v alianci, tak bilaterálně. Při posledním telefonátu s ministrem Blinkenem 3. ledna se všichni účastníci formátu B9 jasně shodli na tom, že deeskalace z ruské strany je pro nás základní podmínkou pro obnovení elementární důvěry a snížení napětí. To je i předpokladem pro to, aby se minulý týden obnovený dialog s Ruskem mohl dále rozvíjet a reflektovat širší souvislosti evropské bezpečnosti. Aliance bude dobře připravena, jednotná ve svých pozicích - a přednese své vlastní pohledy na oslabení úrovně bezpečnosti v Evropě v důsledku ruského konání.

Telefonoval jste si s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Na čem přesně jste se dohodli?

S mým protějškem jsme si mimo jiné upřesnili termín, kdy ministři zahraničních věcí Slavkovského formátu navštíví Ukrajinu. Tuto cestu plánujeme na začátek února a jejím cílem bude podpořit zemi v její nelehké situaci.

Mělo by Česko při vstupu Ruska na Ukrajinu mobilizovat armádu?

Nebudu předjímat vývoj mezinárodní situace. Vláda připravuje scénáře - a v závislosti na aktuálním dění budou kroky ČR plně koordinovány uvnitř aliance. V NATO probíhá řada procesů včetně obranně-vojenských. V nich máme své místo a úkoly, které ČR beze zbytku naplní.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].