Ficova cesta do Moskvy zakončila podivuhodný středoevropský rok

Slovenský premiér Robert Fico se v neděli v Moskvě setkal s Vladimirem Putinem a jednal s ním o „dodávkách ruského plynu a válce na Ukrajině“. To říkají oficiální místa. Je vysoce pravděpodobné, že o nic takového nešlo. Ani v jedné věci není o čem jednat, a pokud ano, ne s Robertem Ficem. Co se týče plynu, ten Rusové na Slovensko dodávat chtějí, ale ruský energetický byznys (a ten slovenský též, protože Slovensko plyn nejen spotřebovává, ale i za poplatek přepravuje dál) odmítají dál umožňovat Ukrajinci, s nimiž Rusové vedou válku. A o válce bude ruský prezident Putin jednat jen s americkým a čínským protějškem.

Nedá se samozřejmě vyloučit, že to celé je z Ficovy strany velká diplomatická hra v unijní prospěch, ale nejspíš není. Ruská propaganda dostala obrázek, jak za prezidentem Putinem opět jezdí evropští politici (před Ficem se s ním setkal maďarský premiér Viktor Orbán a rakouský kancléř Karl Nehammer), a Fico dostal obrázek pro své voliče, že jedná s rozumnými Rusy a snaží se je uchránit před energetickou kalamitou způsobenou ukrajinskými fašisty. Diplomaticky je to pro Slovensko v Unii další rána, ale to je současné vládě jedno. Možná jde z Ficovy strany o investici do jedné z variant budoucnosti; té, kterou bude po vítězství na Ukrajině kreslit Rusko. Jak ale drtivá většina ostatních Východoevropanů dosvědčí, byla by to velmi naivní sázka.

Co se týče investic, jedna se letos vyplatila Viktoru Orbánovi. Před čtyřmi lety, přes jeho po všech stránkách ostudnou porážku, vsadil všechno na Donalda Trumpa – a nyní sklízí dividendy. Moc jiných státníků se se zvoleným americkým prezidentem či jeho mužem (nebo je to naopak, to ukáže čas) Elonem Muskem nesetkává. Maďarský premiér ano, a vrací se mu tak loajalita, kterou Trumpovi celá poslední léta prokazoval.