Český knižní trh snese všechno, důkazem je Václav Cílek

Letos jsem si zkusil malý experiment. Každou knihu, kterou jsem přečetl ze současné produkce, jsem si vyfotil a zpropagoval ji na sociálních sítích. Vychází totiž u nás strašně moc knížek, o kterých je podle mě dobré vědět, ale v ohromujícím množství nových titulů často zapadnou. Podle prosincové zprávy Svazu českých knihkupců a nakladatelů mapující rok 2022 u nás loni vyšlo 14,5 tisíce nových knih a letos to podle odhadů nebude menší číslo. Příští rok bude asi dokonce vyšší, protože od ledna se knihy přesunou do nulové sazby DPH, a jejich výroba se tudíž zlevní.

Když jsem si teď dělal soukromou čtenářskou bilanci za pomalu končící rok, došel jsem k číslu sedmdesát. A dost mě překvapilo, kolik těch knížek, které mi prošly rukama, bylo povedených. Vzhledem k mému zacílení na výtvarné umění šlo často o katalogy, monografie nebo umělecké studie, přičemž katalogů v posledních letech rapidně přibývá: zvlášť soukromé galerie orientované na současné umění si uvědomují, že by po jejich výstavách mělo zbýt i něco hmatatelného. Nezřídka jde přitom o graficky náročné, až experimentální počiny. Jako třeba katalog sochaře a malíře Pavla Duška In the House, který vydala pražská Trafo Gallery.