Washington nemá s Pekingem rozpory ohledně Tchaj-wanu, řekl Trump
Americký prezident Donald Trump řekl, že s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem v Pekingu dopodrobna diskutovali o Tchaj-wanu. Mezi velmocemi podle něj v této otázce neexistují rozpory. Novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One rovněž sdělil, že se v rozhovorech o Tchaj-wanu k ničemu nezavázal. Si Trumpa na summitu varoval, že Tchaj-wan by se mohl stát předmětem vzájemného střetu a vést k extrémně nebezpečné situaci, pokud by se Washington k věci postavil chybně.
"Otázku Tchaj-wanu velmi prožívá. Já jsem se ani jedné straně nezavázal," prohlásil o jednání s čínským vůdcem Trump na cestě zpět do Washingtonu. Na otázku, zda Si naznačil hrozbu konfliktu s USA kvůli ostrovu, šéf Bílého domu odpověděl, že existenci rozporů ve věci nevnímá.
"Poslední věc, kterou teď potřebujeme, je válka 9500 mil daleko," prohlásil a odmítl sdělit, zda by USA přišly asijskému ostrovu na pomoc v případě vojenského konfliktu s Čínou. Dodal, že stejnou otázku mu dnes položil čínský prezident. "Řekl jsem, že o tom nemluvím," uvedl. K rozhodnutí o dalším americkém prodeji zbraní Tchaj-peji ještě nedošlo. "Rozhodnu o tom já," řekl Trump.
Skupina amerických senátorů na Trumpa před odletem do Pekingu naléhala, aby pokročil s odkládaným prodejem zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 14 miliard dolarů. Návrh balíčku se už několik měsíců zdržuje na americkém ministerstvu zahraničí a zákonodárci Trumpa požádali, aby jej předal Kongresu. Bílý dům i Kongres na konci loňského roku schválili předchozí balíček zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který Trumpa v Pekingu doprovázel, prohlásil, že postoj Washingtonu vůči Tchaj-wanu se nezměnil. Bylo by podle něj chybou, kdyby se Čína Tchaj-wanu zmocnila silou. Spojené státy udržují formální diplomatické vztahy s Čínou, ale zároveň neoficiální vztahy s Tchaj-wanem a jsou nejdůležitějším dodavatelem zbraní na tento ostrov. Ze zákona jsou povinny poskytovat Tchaj-wanu prostředky k vlastní obraně.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
