Novela stavebního zákona míří ke schvalování

Sněmovna ve čtvrtek propustila do třetího čtení novelu stavebního zákona od zástupců vládní koalice. Má především zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Poslanci k ní ve druhém čtení předložili asi 130 samostatných pozměňovacích návrhů. Druhé čtení začalo ve středu 27. května a trvalo téměř 13 hodin. Nad všemi pozměňovacími návrhy ještě musí zasednout hospodářský výbor, aby je posoudil. Pak bude moci následovat závěrečné schvalování.

Ukončením druhého čtení skončilo jednání Sněmovny i mimořádná schůze, kterou kvůli němu svolala vládní koalice. Předchozí projednávání provázely rozsáhlé projevy, za něž si opozice vysloužila obvinění z obstrukcí. Poslanci se opět sejdou na další řádné schůzi v úterý 23. června. Předloha odolala návrhu na vrácení k novému projednání v hospodářském výboru. Vznesl ho poslanec STAN Lukáš Vlček a hlasovalo pro něj jen 22 poslanců, ale 75 jich bylo proti.

Projednávaná novela kromě jiného prohlašuje velké bytové stavby za veřejný zájem. Počítá se zřízením centralizované státní stavební správy místo dnešních stavebních úřadů u měst a obcí. Opozice předlohu kritizuje. Obává se kolapsu stavebního řízení a poukazuje na problémy s ochotou úředníků přejít pod nově zřízený státní úřad. Krajským městům má umožnit vydat své vlastní stavební předpisy. Nyní je může vydávat jen Praha, Brno a Ostrava.

To, že novelu předložili představitelé vládní koalice jako poslanecký návrh, opozice rovněž kritizuje. Takto rozsáhlá změna měla podle opozice přijít jako vládní návrh. K novele pak přijal hospodářský výbor komplexní pozměňovací návrh a k němu nyní směřují poslanci své návrhy.

Návrh výboru počítá mimo jiné s tím, že se ministerstvo průmyslu a obchodu přejmenuje na ministerstvo hospodářství. Obdobný návrh dnes vznesl i poslanec ANO Roman Kubíček. Ministerstvo se má přejmenovat od 1. ledna příštího roku.

Poslankyně ANO Barbora Rázga se přihlásila k návrhu, kterou předložila s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) s Jiřím Havránkem (ODS). Má usnadnit budování výdejních a podacích boxů. Novela je naproti tomu řadí mezi drobné stavby, což vyvolává obavy z toho, že to ztíží jejich budování. Uvedený návrh toto ustanovení vypouští.

Nad množstvím pozměňovacích návrhů se pozastavil Michal Kučera (TOP 09). V roce 2015 se obdobně sešly stovky pozměňovacích návrhů k tehdejší novele energetického zákona. Exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) například navrhuje, aby obce mohly vlastníkům dlouhodobě neobývaných bytů výrazně zvýšit daň z nemovitosti. Mělo by to vrátit do nabídky například byty používané ke krátkodobému ubytování turistů.

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce usnadnit výstavbu bytových domů malého rozsahu v obcích. Mezi jednoduché stavby řadí bytové domy se zastavěnou plochou nejvýše 500 metrů čtverečních o nejvýše čtyřech nadzemních podlažích, které jsou určeny výhradně k bydlení.

Stínový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) spolu s dalšími opozičními poslanci navrhuje novelizovat zákon o dani z nemovitosti. Chce osvobodit od daně hlavně zamokřené plochy, meze a stráně, zeleň a neplodnou půdu. Zdůvodnil to tím, že z takové plochy nemají vlastníci užitek, ale jejich přínos směřuje k veřejnosti. Nyní umožňuje takové plochy osvobodit obecní vyhláška, Bendl ale poukazuje na to, že v takové situaci se zdanění vlastníků může lišit obec od obce.