Až AfD v Německu vyhraje a naplní svůj program, budou na tom (materiálně) hůř hlavně její voliči, zjistili ekonomové
Kdyby strana Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála volby a realizovala svůj program, negativně by to dopadlo především na její vlastní voliče. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnil Německý institut pro hospodářský výzkum (DIW). Jednou z nejvíce postižených spolkových zemí by podle ní bylo Sasko-Anhaltsko, kde by podle dnes zveřejněného průzkumu volilo AfD 41 procent lidí. Také zástupci německého průmyslu v posledních dnech varovali, že AfD nepřináší v programu žádná řešení pro německé hospodářství. AfD loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.
"Regiony, které nepoměrně více volí AfD, by politikou AfD trpěli výrazně více než jiné," uvedl ředitel institutu DIW Marcel Fratzscher. "Ačkoli je nespokojenost lidí v regionech se silnou podporou AfD do značné míry pochopitelná, uškodili by voliči AfD nejvíce sami sobě," dodal.
Podle DIW by se realizace programu AfD výrazně negativně projevila v Sasku-Anhaltsku. Spolkovou zemi čekají 6. září volby, podle dnes zveřejněného průzkumu by v nich AfD získala 41 procent hlasů. Sociální demokracie (SPD) se pohybuje s pěti procenty na hraně zvolení, a není tak vyloučené, že by nakonec AfD mohla obsadit v zemském sněmu v Magdeburku většinu křesel. Poprvé by se tak mohla dostat do některé ze zemských vlád.
"Politika, kterou AfD podporuje - vystoupení z eurozóny a Evropské unie, izolace, zastavení přistěhovalectví a masivní státní škrty - by lidi v Sasku-Anhaltsku v průměru ročně připravila o výdělek ve výši 1600 eur na hlavu," uvedl ve studii DIW. Zaniknout by podle jeho projekcí v této východoněmecké spolkové zemi mohlo 10.000 pracovních míst. Výdělek v Sasku-Anhaltsku by se přitom mohl podle DIW snížit dvakrát více, než jaký by byl celoněmecký průměr.
Kromě Saska-Anhaltska by se realizace politiky AfD projevila nejvíce negativně také v Sasku a Durynsku na východě Německa a ve dvou západoněmeckých spolkových zemích: Porýní-Falci a Sársku. Pro celé Německo by podle propočtů hospodářského institutu vláda AfD znamenala v nadcházejících pěti letech pokles hrubého domácího produktu (HDP) o šest procentních bodů a zvýšení inflace o pět procentních bodů. Nezaměstnanost by podle něj vzrostla o dva procentní body.
"Nespokojenost zvyšuje podporu AfD, což nadále zhoršuje životní situaci," uvedl Fratzscher z DIW. Podle něj je ale pozitivním zjištěním, že voliči AfD reagují na změny své životní situace k lepšímu, a je tak možné je dobrými reformami přilákat zpět do tábora politického středu.
Program AfD v hospodářské oblasti kritizovali v uplynulých dnech také zástupci německého průmyslu. Předseda Spolkového sdružení německých svazů zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger agentuře DPA řekl, že strana nepřináší žádné odpovědi na současné problémy německé ekonomiky. Šéfka Spolkového svazu německého průmyslu (BDI) Tanja Gönnerová uvedla, že AfD "není strana pro hospodářství". "Vše, co jsem od ní dosud četla, nesměřuje k hospodářskému růstu a investicím. Naopak: Znamenalo by to spíše novou nejistotu pro investice," řekla.
AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent, a volby by tak nyní vyhrála.
Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že návrh na zákaz strany by měl u ústavního soudu naději na úspěch.
čtk, tb
