My platit nebudeme

Zpočátku to vypadalo na hladký průběh. Když na začátku roku premiér Mirek Topolánek prohlásil, že jeho vláda pracuje na spuštění školného na vysokých školách, nevyvolalo to žádnou bouři. Akademici neprotestovali, s návrhem souhlasili koaliční partneři a tým expertů na ministerstvu školství, který školné připravuje, dostal zelenou. Podle jeho šéfa Petra Matějů by mohly být za dva roky poplatky za studium hotová věc. Teď se ale do hry přidali nespokojení studenti a idyla se začíná komplikovat.

Bude to zátěž

Všechno prasklo minulý týden. Tehdy proti školnému vytáhli oficiálně do boje studenti z Rady vysokých škol, která funguje jako oficiální orgán pro vyjednávání akademiků se státem. Zástupci vysokoškoláků z pětatřiceti českých univerzit si na společném zasedání odhlasovali, že školné odmítají. „Vzdělání není zboží, za které by se mělo platit,“ říká předseda spolku Vratislav Vozník, který studuje na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Za odmítavým postojem studentů stojí ale především obavy, jestli budou schopni chystané školné splácet. Autoři návrhu nad tím kroutí hlavou. Český recept se totiž tváří jako sociálně citlivý projekt. Už léta se neuvažuje o jiné variantě, než je takzvané odložené školné, kdy škole platí až její absolvent, který v práci dosáhne na slušný výdělek (kdo bude vydělávat málo, nebude platit nic). Právě kvůli této konstrukci neprotestovali proti školnému ani koaliční politici.

Studentům z rady se ale nelíbí, že by měl každý z nich po získání diplomu odcházet do života zatížený dluhem v řádu desítek tisíc. „Pro mladého člověka, který zakládá rodinu a chce si vzít třeba půjčku na byt, je to další finanční zátěž, která mu bude komplikovat život,“ vysvětluje obavy tajemník Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.

Studenti si stěžují i na to, že z návrhů na zavedení školného, které jsou zatím nejpodrobněji rozebrané v ministerské „Bílé knize terciárního vzdělávání“, není vůbec jasné, jak vysoké školné si budou moci univerzity diktovat. Experti navrhují stanovit školnému strop odvozený od průměrné měsíční mzdy – školy by si tak zřejmě v průměru diktovaly školné okolo dvaceti tisíc ročně a po pěti letech studia by jim absolvent dlužil sto tisíc navýšených o malý úrok. Konkrétní propočty ale zatím chybí a to nejistotu studentů zvyšuje. „Máme strach, že budoucí vlády můžou strop libovolně zvyšovat,“ argumentuje Vratislav Vozník s poukazem na zkušenosti z Británie. Tam se nejdřív platilo maximální odložené školné ve výši 1125 liber ročně, potom se ale limit posunul na 3000 liber.

Celý text vyjde v pondělním Respektu 18/2008.