Moody's: Českým bankám končí zlaté časy

Zpomalení růstu české ekonomiky si vybere své i na českých bankách. Podle ratingové agentury Moody’s, která hodnotí schopnost firem splácet své závazky, totiž čeká české ústavy zhoršení jejich finanční kondice. Banky se tak již letos pravděpodobně nedočkají zvýšení zisku o čtvrtinu, jako tomu bylo v loňském roce. „Nehrozí jim nějaké výrazné zhoršování, ale zpomalení růstu jejich zisků se dá určitě očekávat. Konkurence začíná přitvrzovat,“ sdělil Respektu.cz analytik Patria Finance Jan Krejčí.

Výsledky za první pololetí zatím zpomalení příliš nenaznačují. Podle údajů České národní banky (ČNB) vydělaly české banky za prvních šest měsíců 26,6 miliardy, tedy přibližně o 20 procent více než v předchozím roce. Na čtyři největší banky (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB a UniCredit) připadá z této částky 21 miliard korun.

Do budoucna by se ale mohla pozice největších bank mírně oslabit. „Příchod lowcostových bank (účtujících žádné nebo velmi malé poplatky) určitě může ovlivnit výsledky velkých bank. Klienti, kterým bude stát úspora několika stokorun ročně za to, aby k nim přešli, tak to udělají. Nebude to ale nic drastického,“ předpovídá Krejčí. Velký rozruch způsobil hlavně příchod mBank, brzy se přidá i Fio banka (více v článku Jediná česká banka).

Cestou inovace

Tradiční banky se v boji o klienta vydají nejspíše cestou inovace. „Nástup lowcostových bank nemá přímý dopad do našeho hospodaření, ale určitě musíme více investovat do zkvalitňování našich služeb,“ prozradila Respektu.cz tisková mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. S tím souhlasí i Krejčí. „Banky budou muset začít nabízet nové finanční instrumenty, aby si udržely stávající klienty.

Bude z toho těžit zákazník, protože poplatky klesnou a zároveň bude větší výběr.“

Odlivu klientů ani zpomalování finanční výkonnosti se ale Gajdušková neobává. „Pro letošní rok máme odhad růstu ziskovosti o 15 až 20 procent, což jsme prezentovali při zveřejnění pololetních výsledků, a na tom nic neměníme,“ prohlásila sebevědomě. Komerční banka ani ČSOB nám své odhady nesdělily. „Výhledy a očekávání našich finančních výsledků zásadně nezveřejňujeme,“ řekl Respektu.cz tiskový mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.

Tlak ze strany nebankovních subjektů

Klesající ekonomický růst by mohl hrát do karet nebankovním subjektům, které půjčují klientům různé neúčelové úvěry a půjčky (o jejich praktikách se dovíte více v článku Úvěr za pěkně drahou hubičku). „Záleží na podmínkách nebankovních subjektů. Z mých zkušeností můžu říct, že získat půjčku u nebankovních subjektů v Česku je pořád daleko těžší než třeba ve Spojených státech,“ tvrdí Krejčí.

Banky se také zřejmě více zaměří na služby související se správou aktiv klientů. „Úvěry jsou jedna stránka příběhu, ale ta druhá je správa aktiv. Tím jak roste bohatství společnosti, bude tato oblast dlouhodobě perspektivní,“ uvedla Gajdušková. Na straně úvěrů čeká Gajdušková růst hlavně v segmentu kreditních karet a kontokorentních úvěrů.

Nízké dluhy

Celkově mají Češi v úvěrech co dohánět. Výše vkladů totiž stále převyšuje výši úvěrů. Podle červencové statistiky ČNB mají Češi na vkladových účtech téměř 1,4 bilionu korun, kdežto úvěry obyvatelstvu zatím přesahují pouze 800 miliard. Dostatek financí je také jeden z faktorů, který pomáhá českým bankám vypořádat se s celosvětovou kreditní krizí.

Na rozdíl od svých mateřských bank tak mají ty české dostatečné finanční rezervy. „Nemůže se stát, že by mateřské banky odčerpávaly likviditu z českých bank. Jedinou možnost je získat prostředky přes vyšší dividendy, ale to není tak operativní nástroj, který by byl k takovému účelu vhodný,“ vyvrací Krejčí obavy, že by mateřské instituce takto využívaly české banky.

Zda české banky obstojí i v případě zhoršující se situace české ekonomiky ukáže teprve čas. Jejich systémy řízení rizik jsou totiž staré pouze pár let, a nemohly tak být otestovány v podmínkách ekonomického poklesu. Pokud by česká ekonomika šlápla na brzdu rychleji, než se zatím soudí, pak se teprve ukáže, které banky zvolily svou strategii správně.