Další oběť krize: Středoevropské měny

Maďarský forint ve středu nečekaně podpořila maďarská centrální banka. Zvýšila totiž základní úrokovou sazbu z 8,5 na 11,5 procenta. Takto vysoko byly sazby podle údajů banky naposledy v květnu 2004.

Centrální banka se k tak razantnímu kroku odhodlala, protože se forint propadl až na kurz 283 forintů za euro, tedy poblíž historicky nejslabších hodnot z poloviny roku 2006. „V Maďarsku je ve čtvrtek i pátek státní svátek, takže se tam dopady rozhodnutí centrální banky ještě nemohly naplno projevit. Obchodují se jen nízké objemy,“ okomentoval rozhodnutí zvýšit sazby pro Respekt.cz analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Po mírném středečním posílení forintu se ale už nyní vrací kurz zpátky nad 280 forintů za euro. „Dá se očekávat, že se forint nevyhne dalšímu oslabení a centrální banka pravděpodobně sáhne k dalšímu zvyšování sazeb,“ předpovídá Mokráš.

Až se situace uklidní, tak budou moci sazby rychle snížit. Škody, které maďarské ekonomice způsobí vysoké sazby, jsou ale daleko nižší než důsledky příliš slabého forintu. Kam až sazby mohou jít, se dá těžko odhadnout, ale například Česká národní banka v červnu 1997 zvýšila sazby až na 39 procent.

Maďarská ekonomika je navíc na kurzu forintu do značné míry závislá. Řada Maďarů má totiž úvěry v cizích měnách, a kvůli oslabování forintu by mohli mít problémy se splácením. „Rozhodnutí maďarské centrální banky nebylo ani tak o obavě z vysoké inflace. Na měně jsou závislí maďarští věřitelé, kteří mají řadu úvěrů ve švýcarských francích. Pokud by se dostali do problémů, tak by to znamenalo problém také pro maďarské banky, kterým by rostl počet špatných úvěrů,“ vysvětlil Respektu.cz analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Problematický forint

Maďarsko se začalo dostávat do problémů poté, co se změnil sentiment zahraničních investorů, kteří přestali brát středoevropské měny jako bezpečný přístav. „Nyní, když se k nám částečně dostávají ekonomické problémy, své aktiva začínají stahovat,“ upozorňuje Sobíšek. První na ráně bylo právě Maďarsko, které trpí vysokými schodky rozpočtu (v minulých letech až k 10 procentům HDP) a také vysokým zahraničním zadlužením.

„Udělali v oblasti veřejných rozpočtů velký pokrok. Teď by se měli snažit udržet veřejné finance na uzdě a nevracet se k těm obrovským deficitům, které měli v posledních letech,“ tvrdí Mokráš. V Maďarsku je navíc napjatá politická situace. Vládne tam menšinová vláda jen s podporou svého bývalého koaličního partnera. Za čtvrt roku tak maďarský forint oslabil k euru o pětinu.

Obavy z vývoje v Maďarsku, kterému už musela Evropská centrální banka poskytnout úvěr 5 miliard eur, strhávají do stejných problémů i další středoevropské měny. Polský zlotý tak od svých nejsilnějších hodnot v létě oslabil o čtvrtinu na současné necelé 4 zloté za euro. Na rozdíl od Maďarska ale byla polská měna už na slabších úrovních. Začátkem roku 2004 se kurz pohyboval kolem 5 zlotých za euro.

Slabá koruna

Slovenská koruna je od prázdnin napevno zafixovaná k euru, takže se jí současné problémy netýkají. Česká koruna se ale dala na sestupnou dráhu spolu s polskou a maďarskou měnou. V průběhu léta ještě atakovala hranici 23 korun za euro, ve čtvrtek ale propadla až nad 26 korun za euro. „Fundamentálně české ekonomice odpovídá kurz 26 korun za euro. Donedávna byl totiž kurz výrazně nadhodnocený, takže korekce je ospravedlnitelná. Pokud by výrazně oslabovala nad současné hodnoty, tak by to bylo přestřelení na druhou stranu,“ uvedl Sobíšek.

Situaci v Maďarsku sleduje také Česká národní banka, ale nějaká větší koordinace mezi ČNB a maďarskou centrální bankou zatím neprobíhá. „Rozhodnutí maďarské centrální banky jsme nekomentovali a ani jsme o něm dopředu nevěděli,“ sdělil Respektu.cz tiskový mluvčí ČNB Pavel Palivec. „Pokud by ale současné turbulence na devizovém trhu pokračovaly, tak bychom určitě byli více v kontaktu.“

Rozhodnutí o sazbách

Vývoj na devizovém trhu je v posledních dnech extrémně volatilní. Česká koruna tak v mezidenním obchodování posiluje nebo oslabuje až o pět procent. Například ve čtvrtek, když překonala 26 korun za euro, nakonec zavřela pod 25 korunami. Kurz koruny přitom bude jedním z hlavních faktorů, na základě kterého bude bankovní rada ČNB 6. listopadu rozhodovat o sazbách. Dříve se členové rady vyjadřovali i o možnosti snížit základní sazbu z 3,5 na 3 procenta, nyní se mluví jen o polovičním snížení.

Právě letos ale absolvuje bankovní rada pouze 8 měnověpolitických jednání. Až do loňského roku rozhodovala o sazbách každý měsíc. „Zatím o žádné změně harmonogramu zpátky na měsíční zasedání neuvažujeme, ale určitě je to relevantní úvaha. Uvidíme na čem se dohodne bankovní rada 6. listopadu,“ sdělil k tomu Palivec.

Žádná další opatření než snížení sazeb od ČNB analytici neočekávají. Použití devizových intervencí je podle nich nepravděpodobné. „Volatilita devizového trhu je sice nepříjemná, ale aby ČNB uvažovala o intervencích, tak by musel být znát také trend k dalšímu oslabování koruny,“ myslí si Sobíšek. Podobně to vidí samotná banka. „O intervencích neuvažujeme,“ doplnil Palivec.

Pomocí devizových intervencí by se ale ČNB mohla zbavit části svých obrovských devizových rezerv, které ji způsobují mnohamiliardové ztráty. V červenci kumulovaná ztráta dosáhla už 270 miliard korun. Na druhou stranu bance současné oslabení koruny tuto ztrátu snižuje, takže aktuálně činí ztráta „pouze“ něco přes 230 miliard korun.