0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Externí hlasy20. 6. 20234 minuty

Mediální výchova a kritické myšlení problém sílících dezinformací nevyřeší

O ochotě podlehnout dezinformátorům nerozhoduje ani tak inteligence, vzdělání a mediální gramotnost jako míra důvěry ve společnost

Jak se bránit dezinformacím; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Nejcennější součást projektu Českého rozhlasu o dezinformacích je ukryta přímo v jeho názvu. Jmenuje se Společnost nedůvěry a pojmenovává klíčový problém. Jestliže jsme se v dosavadní debatě o sílícím vlivu dezinformací opakovaně zaklínali mediální výchovou ve školách a posilováním kritického myšlení, v jednotlivých epizodách projektu je srozumitelně popsáno, že jakkoli jde o důležité věci, problém příchylnosti třetiny české populace k dezinformátorům to nevyřeší.

To, zda začneme sdílet dezinformační narativy - od zjevných nesmyslů po spletité konspirační hypotézy - nezáleží na naší inteligenci a vzdělání, ale na našem postoji, vztahu ke světu, míře důvěry ve společnost a spravedlnost jejích institucí. Existuje dokonce něco, co bychom mohli nazvat kritickým paradoxem. Právě ti, kdo aktivně šíří dezinformace a pilně sledují ProtiProud, O čem se mlčí, Parlamentní listy a dnes už desítky dalších, mnohem méně nápadných serverů šířících strach a nedůvěru, si o sobě myslí, že to právě oni jsou vybaveni oním „kritickým myšlením“. Protože právě oni „nejsou ovce“ a „nepodléhají mainstreamu“. Informace si dohledávají a konfrontují; proto si o sobě myslí, že nahlédli mnohem hlouběji do nitra reality.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc