Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Příchod zemětřesení stále neumíme předpovědět. Ani v Japonsku

Mezinárodní inspektoři ve Fukušimě • Autor: Profimedia.cz
Mezinárodní inspektoři ve Fukušimě • Autor: Profimedia.cz

V úterý se citelně otřásla země na obou koncích Tichého oceánu - silná zemětřesení postihla Nový Zéland na jedné a sever Japonska na druhé straně. Přišla zničehonic, nezpůsobila žádné větší škody, přesto bylo znepokojivé, jak nepřipravené zastihla obyvatele obou ostrovních národů . V mnoha z nich jistě vzbudila otázku: to vážně neumíme něco tak velkého jako zemětřesení předpovědět s větší jistotou a delším předstihem?

My Středoeovropané si můžeme myslet, že stačí založit ruce za hlavu a dívat se. Byť ze seismického klidu nás mohla vyvést nedávná zemětřesení ve střední Itálii, což už je blízko. To by se musel svět opravdu obrátit vzhůru nohama, aby se citelně rozechvěla země pod Chrudimí, Mikulovem či Vimperkem, říkáme si přesto. Ale to je samozřejmě mýlka. Zemětřesení a následná jaderná katastrofa v japonské Fukušimě - kde se tedy odehrálo i zatím to poslední, mírnější zemětřesení - byly posledními kapkami německé nedůvěry v nukleární energii. Což změnilo a změní energetiku na celém evropském kontinentu.

A odpověď na prve položenou otázku: Ne, pořád neumíme. Ani Japonci. A to jsou systémy, které se snaží předpovědět alespoň to málo, co je dnes technicky možné, vskutku imponující. Podél japonského pobřeží leží tisíc senzorů, které registrují prvotní jemná geologická vlnění - předehru ničivých otřesů z druhé vlny, která přijde záhy. K dispozici mají geologové i zkušenosti z minulosti a matematické pravděpodobností modely, jak se rozházené geologické desky budou v následujících letech rovnat, což také přináší značný zemětřesný neklid. To všechno mají, přesto dokáží obyvatelům dát minutu času na to, aby si našli trochu bezpečné místo.

Víme prostě pořád hrozně málo, říkají geologové. Vědí, že pnutí mezi deskami roste, ale nemají šanci odhalit místo, kde a jak přesně povolí. Varovné systémy jsou propracované, ale mají řadu chyb. A vysílají spoustu falešných poplachů. Ani zmíněné modely nejsou zdaleka vyčerpávající: seismologové si v podstatě nejsou ani jisti, kdy jde u mírného chvění o předehru velkého otřesu, nebo naopak dohru nějakého z minulosti.

A tak máme zatím k dispozici jen pravědpodobnostní odhady. Například “26procentní šance, že v průběhu příštích 30 let proběhne tam a tam zemětřesení o síle 6,5 Richterovy škály nebo vyšší”. Což je sice lepší než nic, ale život se podle toho plánovat nedá.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].