pátek 6. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Ukrajinský zákon, který přikazoval všem ukrajinským úředníkům a státním zaměstnancům, nakládajícím se státními penězi, vykazovat majetek a příjmy v přehledném elektronickém registru, byl svého druhu revoluce. A taky pro mnoho kyjevských revolucionářů z přelomu let 2013 a 2014 důkaz, že povstání proti prezidentu Janukovyčovi mělo smysl.

Zákon stále platí a dokonce i dobře funguje. Lidé, k jejichž kontrole má přispívat, ale “vrátili úder” loni v létě, kdy odhlasovali, že stejná pravidla budou platit i pro “antikorupční aktivisty”. Tedy ty, kteří do příslušných registrů nahlížejí nejčastěji. A trvají si na svém. Povinnosti pro nevládky začala platit od letošního dubna, ukrajinský parlament na poslední chvíli hlasoval o zrušení zákona, který kritizují západní partneři země - a hlasoval proti. Členové nevládek tak musí vykázat veřejně svůj majetek, a už tak činí.

Reklama
Reklama

A tak třeba víme, že Vitalij Šabulin, šéf nevládky AntAc, jedné z nejdůležitějších při kontrole politiků a úředníků, si v loňském roce přišel na zhruba sedm set tisíc českých korun. Na kyjevského právníka a šéfa středně velké organizace to není částka, která by měla vzbuzovat pozornost.

Pro zastánce zákona, především politiky z národovecké a pravicové Radikální strany, je to jasný důkaz, že takzvaní protikorupční aktivisté jsou placenými zahraničními agenty, pracujícími proti zájmům země. Šéfa Radikálů, Oleha Ljaška, zmíněný AntAc upozorňuje na to, že v pochybné soukromé loterii vyhrál zhruba půl milionu korun, a také vykazuje milionové příjmy, i když už léta v ničem nepodniká.

Jak ale samotní pracovníci AntAcu přiznávají, pozornost veřejnosti je teď upřená na jejich (a pracovníků jiných organizací) osobní vozy, byty a průměrné kyjevské příjmy, nikoliv na majetky politiků v parlamentu, kde je opravdu překvapivé množství multimilionářů. A otázky, kde se tyhle majetky vzaly, jsou v mnoha případech na místě.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V americkém Kongresu se rodí nečekaná koalice v boji proti klimatickým změnám. Jak ukazují průzkumy, právě téma klimatických změn je jedním z těch, na kterém se názory Republikánů a Demokratů rozcházejí nejvíce – celkem 73 % voličů Demokratické strany se vyjádřilo, že mají obavy z globálního oteplování, zatímco v táboře Republikánů to bylo pouhých 32 %. Kongresový Výbor pro klimatická řešení se snaží tuto propast překonávat.

Jak s nadsázkou píše týdeník The Economist: „Výbor je tak netypický jako ekologický Republikán“. Založili ho před dvěma lety dva kongresmani z Floridy, jeden Republikán a druhý Demokrat. Právě Florida je státem, který může mít při rostoucích hladinách oceánů velké problémy, a uvědomují si to politici v rámci obou stran. Výbor pro klimatická řešení je unikátní svoji striktně bipartijní strukturou – zasedá v něm stejný počet zákonodárců z obou stran. Chce-li do něj vstoupit nový Demokrat (a že na členství ve výboru se mezi nimi stojí fronty), musí s sebou přivést jednoho Republikána. „Rovné rozdělení míst upevňuje zdvořilé vztahy v rámci výboru“, říká Ted Deutsch, jeden ze dvou zakladatelů a jeho kolega, Carlos Curbelo, dodává: „chceme se vyhnout extrémní polarizaci debaty o tomto tématu, ke které za posledních 20 let došlo“.

Reklama
Reklama

Výbor má dnes 66 členů a hned 12 Republikánů reprezentuje volební obvody, kde Donald Trump v roce 2016 porazil Hillary Clinton o více jak 10 % hlasů. Praktický význam výboru je samozřejmě limitovaný, slouží spíše jako diskusní platforma a signál pro voliče, že jejich zástupci se o dané téma zajímají. Přesto již zaznamenal i reálné úspěchy. Jeho republikánští členové loni pomohli zabránit skupince svých stranických kolegů, kteří v Kongresu prosazují zájmy např. uhelné lobby, aby ze zákona o obraně vyškrtli pasáž o klimatických změnách. Díky jejich úsilí se našel dostatek republikánských zákonodárců, kteří společně s Demokraty zákon prosadili ve znění zahrnujícím klíčovou zmínkou o klimatických změnách. I známý skeptik Donald Trump byl nakonec donucen zákon podepsat. Naposledy minulý měsíc pak členové výboru zaslali americkému prezidentovi dopis, ve kterém apelují, aby problém změn klimatu ponechal i ve své Národní bezpečnostní strategii – a sice v sekci „hrozby pro Spojené Státy“.

Reklama
Reklama