EU: 60 procent migrantů nemá nárok na status uprchlíka

Možná se mění složení uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy.Vyplývá to ze slov prvního místopředsedy Evropské komise Franka Timmermanse, podle něhož více než polovina lidí přicházejících poslední dobou po moři do Řecka nesplňuje nároky na udělení azylu.

„Více než polovina lidí, kteří nyní přichází do Evropy, pochází ze zemí, u nichž můžeme předpokládat, že nemají důvod žádat o status uprchlíka. Více než polovina - 60 procent,“ prohlásil doslova Timmermans s odkazem na nové, zatím oficiálně nezveřejněné statistiky evropské pohraniční agentury Frontex.

Data se týkají prosince a zatím není jasné, zda ukazují na nový trend anebo se jedná jen o chvilkovou změnu. Do prosince totiž 75 procent běženců přicházelo ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, tedy ze zemí, jejichž obyvatelé obvykle azyl dostávají; jakkoli třeba Německo pravidla pro žadatele o azyl z Afghánistánu mění.

Týdeník Der Spiegel na obálce otisknul rozmazaný portrét kancléřky s titulkem „Osamocená. Co pohání Angelu Merkelovou a k čemu to vede“. Nyní si text můžete na webu přečíst zdarma i v anglickém překladu. Je dlouhý a výborně napsaný, shrnu zde jen základní osu příběhu:

Kancléřka vládla Německu déle než deset let, aniž měla své velké téma, o němž by chtěla občany přesvědčit. Byla to spíše „krizová kancléřka“, řešitelka složitých, ale nudných ekonomických problémů a dobrá správkyně státu. Ovšem neměla vizi, která by jedny strhla a druhé naštvala.

Nepopudila tak skoro nikoho, i proto byla po deseti letech u moci nejoblíbenější političkou v zemi, což je ve světové politice unikátní. Nahromadila během té doby neskutečný politický kapitál, obrovskou důvěru občanů – zdálo se však, že ho nikdy úplně nevyužije. V uprchlické krizi a svým odmítáním uzavřít německé hranice ovšem ta nečekaná chvíle nastala.

Kancléřka všechny překvapuje a tvrdohlavě si stojí za svým, ač ztrácí oblibu. Televizní moderátorka ARD Anne Will, která s kancléřkou vedla několik rozhovorů, u ní pozoruje výraznou změnu: „Je vášnivější než v minulosti. Působí svobodně i ve volbě slov, jež v debatě používá. Jakoby teď byla sama sebou. To je nové.“

Čím to ale je? Autoři profilu se při hledání odpovědí vracejí do mládí kancléřky, jejíž otec byl levicovým evangelickým pastorem ve východním Německu. Merkelová vyrůstala v domově pro postižené, o něž se rodina pomáhala starat. Rodinný přítel Klaus von Dohanyi, bývalý dlouholetý starosta Hamburku, popisuje žité křesťanství, které je v Merkelové od dětství zakořeněné: „Když cizinci stojí před dveřmi v dešti, tak je pozvete domů a pomůžete jim. A přitom se na ně nemračíte, to křesťané nedělají.“ Její prohlášení k uprchlické krizi se ostatně velmi nápadně podobají prohlášení německé evangelické církve a jejích pastorů.

V závěru je ovšem profil ke kancléřce, respektive k dosavadním výsledkům její uprchlické politiky, kritický. „Chtěla ukázat sociální a přátelskou tvář Německa. Několik týdnů se to dařilo, ale nyní je tvář spíše pokřivená… Nedokázala své uvítání propojit s jasným plánem toho, jak příchod tolika uprchlíků řídit a spravovat. Nálada v zemi se proto obrátila a Evropa stojí proti ní.“

A tady několik grafů z průzkumů veřejného mínění, které náladu v Německu ukazují:

Pořadí oblíbenosti německých politiků v lednu 2016 (číslo v závorce ukazuje srovnání s loňským  prosincem):

Vývoj popularity Angely Merkelové od chvíle, kdy se stala kancléřkou:

Koho by nyní Němci volili?

Přináší přistěhovalectví spíše výhody, nebo spíše nevýhody? (podle politických preferencí)

A teď zpátky do Německa, k dnešnímu vydání druhého z vynikajících německých týdeníků. Die Zeit má na obálce otázky: Zbláznili se Němci? Anebo se zbláznil zbytek světa, který nechce žádné uprchlíky přijímat?

V titulním eseji, který psali Bernd Ulrich a Matthias Geis, se nejprve shrnuje logika kancléřky. Mnoho Čechů jí nerozumí, proto tohle shrnutí stojí za citaci:

„Z pohledu Merkelové je stav následující: Blízký východ se propadl do chaosu, trvale bude do Evropy utíkat hodně lidí. Německo je nejsilnější zemí Evropy a má zároveň největší demografický problém. Kdyby se Evropa uzavřela, tak na to Německo doplatí nejvíce: ekonomicky, protože závisí na exportu jako žádná jiná ekonomika, a morálně, protože by nikomu nebyl tvrdý přístup vůči uprchlíkům vyčítán tolik jako Němcům. Navíc máme s integrací tureckých muslimů ve výsledku spíše pozitivní zkušenosti a v neposlední řadě se během minulého roku ukázalo, že většina společnosti je ochotná pomoci. Proč se v takové situaci nepokusit zavést v Evropě moderní uprchlickou politiku, vzít na sebe největší náklady a pak je rozumně rozdělit po kontinentě?!“

Autoři pak v textu vysvětlují nesouhlas ostatních, který je taktéž racionální: Britů, Francouzů a Holanďanů, kteří mají s integrací muslimských menšin mnohem horší zkušenosti, a Italů, na nichž v minulých letech leželo největší břímě v uprchlické politice – a tehdy marně volali po německé pomoci.

Aktuální stav pak komentář shrnuje takto: „Samozřejmě by pro Evropu jako celek bylo nejlepší, kdyby byli uprchlíci jakž takž spravedlivě rozděleni. Tíha by pro každou zemi byla vcelku únosná. Ovšem v situaci, kdy jeden stát bere uprchlíky neomezeně, je pro všechny ostatní racionální a velmi lehké zříkat se své odpovědnosti a odmítat.

Proto vzniká současná fatální dynamika. Ti, kdo se uprchlíkům brání, s tím mají snadný úspěch, protože běženci míří do jednoho otevřeného státu. Ten pod tlakem příchozích cítí stále více problémů, a to pochopitelně posiluje odmítače v jejich řadách… Evropané se proto nepřibližují k žádnému kompromisu, a naopak se od sebe vzdalují.“

Závěr eseje je následující: „Jisté je jen jedno: dlouho už Německo v Evropě nebude izolované. Buď ostatní pomohou dobromyslnému, ale neohrabanému evropskému hegemonovi v práci, anebo země uprostřed kontinentu uzavře - jako ostatní – své hranice. I pak bude Evropa zase spojená na jedné vlně. Jen to bude jiná Evropa, než jakou známe.“

V novém čísle Zeitu najdete i kritický komentář zpoza Atlantiku, od šéfredaktora hlavního nekonzervativního týdeníku Weekly Standard Christophera Caldwella. „Německá kancléřka vnutila partnerům své vlastní hodnoty a zájmy a připomíná tím George W. Bushe,“ píše Caldwell.

„Kancléřka není naivní, ale hrubě podcenila hloubku problémů… Evropa v dnešním stavu nevypadá dost silně na to, aby byla schopná přijmout vysoký počet imigrantů, zvláště pak se silnou kulturou a náboženstvím obyvatel Blízkého východu. Evropské státy jsou samozřejmě svobodné, aby to učinily. Ale nemají právo trvat na tom, aby jiné státy nesly náklady jejich rozhodnutí,“ tvrdí šéfredaktor. Když prý nějaká země jedná samostatně, unilaterálně, nemá právo si později stěžovat, že jí partneři nepomohli nést část tíhy.

And now for something completely different, jak by řekli Monty Python. „Budoucnost designu leží v Africe" - to je poselství výstavy, která právě probíhá v Guggenheim muzeu v Bilbau.Ukázky a zajímavý text najdete na webu CNN.

A druhý tip: list The New York Times vydal zajímavý text o hip hopu ve Francii a jeho roli v tamní napjaté společenské atmosféře, zvláště na nefunkčních přistěhovaleckých předměstích.

Video: Američtí lékaři se připravují na virus zika.

View More: Live News|More News Videos

Kulturní tip: Mistři. ČT2 28.1.2016  22:25.