Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Společnost

Česká ekonomika bude z globálního oteplování profitovat, tvrdí vědci

Vedro v Česku • Autor: Milan Jaroš
Vedro v Česku • Autor: Milan Jaroš

Jak píšeme v hlavním materiálu nového Respektu, mnoho Čechů si obtížně zvyká na dlouhotrvající vedra, která nás zřejmě čekají. Vědci však zjistili, že zvyšující se teplota by pro Českou republiku mohla být ekonomicky výhodná. Tedy aspoň teoreticky. Nejde o zcela žhavou novinku, nicméně jedná se o první studii, která zkoumá vliv globálního oteplování na ekonomickou produktivitu, a bezpochyby stojí za to ji citovat.

Podle studie vědců z předních amerických univerzit je pro ekonomickou produktivitu ideální průměrná roční teplota 13°C – a při vyšších hodnotách už rychle klesá. Česká republika, která má aktuálně průměrnou roční teplotu mezi 7 a 8 stupni Celsia, by tak mohla z nárůstu teplot profitovat. V roce 2100, který si vědci zvolili za horizont, by se totiž podle nich výsledná průměrná teplota měla pohybovat právě okolo oněch 13°C.

Vědci vytvořili dva modely vývoje. Do jednoho započetli důsledky globálních teplotních změn a porovnávali ho s modelem, jenž se zvýšením teplot nepočítá. A pro Česko toto porovnání znamená stoprocentní nárůst HDP. Pro mnoho dalších států je však předpověď ekonomických efektů globálního oteplování naopak děsivá – až z toho mrazí.

V porovnání s modelem, do něhož není vliv změny teplot započítán, průměrný roční příjem celosvětově klesne do roku 2100 skoro o čtvrtinu. Zároveň v té době bude 77 procent států chudších, než by bylo bez globálních teplotních změn. Největší část států je dnes koncentrovaná právě okolo klíčové teploty 13°C a jen několikastupňový nárůst tak bude mít negativní následky. To platí i pro tři nejsilnější ekonomiky dneška - Spojené státy, Čínu a Japonsko. Jejich průměrná roční teplota se již dnes pohybuje okolo této hranice.

Většina chudých zemí je navíc již dnes velice teplá, a tudíž budou kvůli oteplování trpět nejvíc. Vědci uvádějí, že ve 40 procentech nejchudších zemí světa poklesne průměrný příjem do roku 2100 o 75 procent v porovnání s vývojem bez globálního oteplování, naopak pětina nejbohatších zemí bude ze změny klimatu mírně těžit. Výsledkem pak bude i další masivní zvyšování rozdílů mezi chudými a bohatými státy.

Je však důležité zmínit, že studie neberu v úvahu mnohé další důsledky globálního oteplování, jako je tání ledovců či rozpínání pouště. Právě rozsáhlé povodně a bezprecedentní vlny sucha mohou v budoucnu způsobit i obrovskou vlnu mezinárodní migrace. Změny v přírodě i možné mezinárodní krize tak mohou mít mnohem rozsáhlejší důsledky, než je „jen“ vliv na průměrný roční příjem. Rozhodně tedy nelze jednoduše říci, že by globální oteplování bylo pro Českou republiku „výhodné“.

Autoři studie, která byla publikována v prestižním vědeckém časopise Nature, jsou nicméně o svých výsledcích pevně přesvědčeni. Při výzkumu analyzovali data z několika minulých dekád, vzali v potaz všemožné ekonomické faktory, jako je vývoj cen ropy či příchod nových technologií - a jejich výsledek, jak tvrdí, se přesto zdá být stabilní a globálně aplikovatelný již od roku 1960.

Dopadům globálního oteplování na Česko se věnuje web klimatickazmena.cz

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].