0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda22. 4. 202010 minut

Kritika WHO je přehnaná. Podstatné je nevyklízet prostor čínské diplomacii

Světová zdravotnická organizace pochybila, protože je z podstaty příliš závislá na národních vládách

Brazilky procházejí okolo plakátu se šéfem WHO, který je vyzývá k testování • Autor: Zuma / SplashNews.com / Splash /

Americký prezident uprostřed globální pandemie pozastavil financování jediné organizace, která má koordinaci celosvětového boje proti nákaze v popisu práce. Podle Donalda Trumpa Světová zdravotnická organizace (WHO) zásadně pochybila: nevarovala svět včasně před šířením koronaviru a stranila čínskému režimu. Trump a američtí republikáni nejsou zdaleka sami, kdo světovou organizaci kritizují. Stěžoval si japonský ministr financí i přední politici z Tchaj-wanu, petici žádající odstoupení etiopského mikrobiologa a diplomata Tedrose Ghebreyesuse z čela WHO podepsal skoro milion signatářů.

Oponentům vadí, že WHO nekriticky přejímala informace podávané Čínou, nezpochybňovala jejich pravdivost a předávala je v oficiálních prohlášeních a tweetech dál do světa. Konkrétně v polovině ledna v souladu s Čínou uváděla, že nejsou jasné důkazy o přenosu nového koronaviru z člověka na člověka. Ani po zveřejnění informací o přenosu nové nákazy mezi lidmi pak na svém jednání 23. ledna nevyhlásila mezinárodní stav ohrožení - i proto, že nechtěla jedinou zemi, Čínu, prohlásit za ohrožení zbytku světa.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Mezinárodní stav ohrožení byl nakonec vyhlášen o týden později a Tedros Ghebreyesus na následné tiskové konferenci až úzkostlivě opakoval, že tento krok rozhodně není namířen proti Číně. Na konci ledna při návštěvě Pekingu pak šéf WHO chválil vůdcovské kvality prezidenta Si Ťin-pchinga a čínská státní média citovala jeho údajnou pochvalu rychlosti a efektivity, “které jsou vlastností čínského systému”.

Trapný rozhovor

WHO ani v následujících týdnech nikdy nezmínila, že se epidemie z Wu-chanu rozšířila vinou čínské cenzury a že v případě včasného zásahu bylo možné pokusit se ji udržet jen v tomto městě. Naopak podával tamní přísná opatření za vzor ostatním. “Velmi rychle identifikovali patogen a sdíleli jeho genetické sekvence,” řekl například Tedros Ghebreyesus počátkem února v rozhovoru s deníkem Financial Times a chválil karanténu Wu-chanu. “Nemůžete to uznat? Měli bychom jim být vděční za odříznutí epicentra epidemie. V podstatě tím chránili zbytek světa,” řekl a dodal, že je předčasné vinit bez větších důkazu Čínu ze zatloukání informací.

Tedros Adhanom Ghebreyesus • Autor: FABRICE COFFRINI / AFP / Profime
Tedros Adhanom Ghebreyesus • Autor: FABRICE COFFRINI / AFP / Profime

Kritika míří také na chování zdravotnické organizace vůči Tchaj-wanu, který není součástí OSN a tedy ani WHO. Ve statistikách ostrov důsledně uvádí jako součást Číny a na nátlak Pekingu neumožňuje Tchaj-wanu účast na konzultacích týkající se epidemie. WHO tak tchajwanským úřadům neodpověděla na email z 31. prosince, v němž požadovaly informaci o riziku přenosu tehdy ještě tajemné plicní nemoci z člověka na člověka.

Významný úředník WHO Bruce Aylward přehlížení Tchaj-wanu předvedl v trapném březnovém rozhovoru s hongkongskou televizí. Jakmile se moderátorka ptala na Tchaj-wan, předstíral slabý signál a zavěsil – a po opětovném navázání spojení arogantně řekl, že “o Číně jsme přece už mluvili”. Kvůli vyloučení Tchaj-wanu se na fóra WHO nedostanou epidemiologické zkušenosti a strategie ostrova, který byl při zastavení nemoci covid-19 mimořádně úspěšný.

Kritika WHO se tedy opírá o jasná fakta, přesto je do značné míry nefér. Svalovat na WHO vinu za šíření covid-19 je v lepším případě silně zjednodušené, v horším - Trumpově – případě pak vyloženě pokrytecké. Předně není pravda, že by WHO před novým nebezpečím důrazně nevarovala. Když 14. ledna řekla, že neexistují důkazy o šíření koronaviru z člověka na člověka, dodala v tom samém prohlášení, že to nelze vyloučit a je třeba dalšího zkoumání a velké opatrnosti.

Bylo to v době, kdy Čína hlásila teprve 40 infikovaných, všichni měli nějakou vazbu k trhu se zvířaty ve Wu-chanu a WHO neměla možnost získat jiné informace. “WHO reagovala v nestandardní době podle svých standardních postupů,” vytýká jí epidemiolog Rastislav Maďar, že ve zcela nové nepřehledné situaci čekala nejprve na jasné důkazy a nechtěla šířit paniku - proto reagovala pomaleji, než při zpětném pohledu asi měla.

WHO, jak bylo řečeno, skutečně s ohledem na reakce Pekingu odložila formální vyhlášení mezinárodního zdravotního ohrožení - ovšem o pouhý týden (vyhlásila jej 30. ledna). Zároveň Tedros Ghebreyesus od 22. ledna dennodenně na tiskových konferencí upozorňoval na vážnost epidemie, nabádal státy k včasné reakci, doporučoval přípravu na masové testování a velmi brzy také vyzýval státy k zavedení omezení společenského života. “Máme okno příležitosti na zastavení viru. Ale toto okno se rychle zavírá,” apeloval například.

Dezinfekční kontrola; Čína, 11. února • Autor: AP
Dezinfekční kontrola; Čína, 11. února • Autor: AP

Většina světa a Donald Trump zvláště by pravděpodobně nejednala jinak, ani kdyby k formálnímu vyhlášení mezinárodního ohrožení došlo o týden dříve. “Jednala s větším předstihem a rychleji než mnoho národních vlád i ve srovnání s tím, jak postupovala v dřívějších epidemiích,” píše v podrobné analýze WHO deník The New York Times. “A ačkoli WHO udělala chyby, není odpovědná za pohromy odehrávající se v Evropě a Spojených státech.”

Světová zdravotnická organizace navíc má plán, kterým by se svět měl po vypuknutí neznámých epidemií řídit, a 196 států se k jeho naplňování zavázalo - avšak nemůže si dodržování vějíře opatření nijak vynutit. Národní státy tak na koronavirus reagovaly nekoordinovaně, každý po svém. WHO mimochodem v kontextu jiných opatření nedoporučuje zastavení letecké dopravy a uzavření hranic, jehož epidemiologické benefity podle jejího soudu nevyváží negativní dopady.

Nudná diplomacie

Server SpiegelOnline o víkendu publikoval informace z dokumentu, který WHO poslala ministrům zdravotnictví zemí G20. Brání se v něm před kritikou, a naopak ji obrací proti národním vládám. Upozorňuje, že naposledy v září 2019 na Valném shromáždění OSN zveřejnila studii, která před hrozbou pandemie varuje, ale členské státy se jejími doporučeními neřídily. Uvádí, že s malými pravomocemi a omezenými financemi nemůže zajistit, aby byl svět na pandemie připraven a aby mezinárodní spolupráce fungovala lépe. Za zmínku stojí, že většinu rozpočtu WHO tvoří dobrovolné, tedy každým rokem nejisté příspěvky, které navíc členské státy často směřují na podporu svých prioritních témat, nikoli priorit WHO. Organizace je tedy finančně zranitelná a v důsledku toho krotká vůči národním vládám.

Šéf WHO mluví na videokonferenci k šéfům zemí G20 • Autor: Wang Yuguo / Avalon Editorial /
Šéf WHO mluví na videokonferenci k šéfům zemí G20 • Autor: Wang Yuguo / Avalon Editorial /

Světová zdravotnická organizace je součástí OSN a trpí proto omezeními, které charakterizují organizaci založenou po druhé světové válce. Je trvale podfinancovaná. Může se pohybovat jen v mandátu daném členskými státy. Je závislá na tom, jak s ní členské státy budou spolupracovat při výměně dat a vědeckých poznatků. Proto se úzkostlivě vyhýbá kritice národních vlád. Pochlebovačně WHO nejedná pouze vůči Číně. Nekritizovala v minulosti ani závažné chyby tří malých západoafrických zemí nebo Demokratické republiky Kongo v boji s ebolou. Tedros Ghebreyesus v letošní pandemii chválil i “skvělou práci” Donalda Trumpa a veřejně neplísnil ani prezidenty, kteří hrozbu pandemie zcela ignorují, jako například Jair Bolsonaro v Brazílii.

“Mohl zkritizovat Čínu a mít svých pět minut slávy. Ale co bude následovat? Musíte s nimi spolupracovat,” hájil etiopského šéfa WHO koncem února Peter Piot, slavný virolog, objevitel eboly a momentálně ředitel prestižní London School of Hygiene and Tropical Medicine. Podobný názor má i Brit David Nabarro, soupeř Tedrose Ghebreyesuse ve volbě generálního ředitele v roce 2017. Předáci WHO (a jiných technických agentur OSN) musí jednat diplomaticky, vyhýbat se krokům, které by ohrozily spolupráci s členskými státy. Až po dlouhém vyjednávání dal například Peking v únoru svolení k tomu, aby ohniska nákazy navštívila mise vědců WHO. V tomto kontextu není fér po WHO požadovat, aby se odvážně postavila k diplomaticky velmi citlivé otázce Tchaj-wanu, jenž není členskou zemí OSN. Tento úkol náleží světovým státníkům, nikoli představitelům zdravotnické organizace.

V tomto kontextu je potřeba mluvit o slabinách a potřebné reformě systému OSN včetně WHO, která není vybavena na výzvy 21. století. Ale současně je nutno zdůraznit, že světová organizace bude vždy jen tak silná, nezávislá a nebyrokratická, jak jí to členské státy umožní. Pozastavení plateb WHO uprostřed globální pandemie je dokonalou ukázkou toho, jak by snaha o nápravu agentur OSN vypadat neměla. Spojené státy jsou hlavním sponzorem Světové zdravotnické organizace: posílají ročně zhruba půl miliardy dolarů, což tvoří kolem 15 procent rozpočtu, druhým nejdůležitějším dárcem je Nadace Billa a Mellindy Gatesových zajišťující 10 procent rozpočtu. Platby USA podle Trumpa pozastaví až do vypracování studie, která výkon WHO zhodnotí. Platby USA podle Trumpa pozastaví až do vypracování studie, která výkon WHO zhodnotí.

New York, pondělí 30. března • Autor: Mychal Watts / Shutterstock Edit
New York, pondělí 30. března • Autor: Mychal Watts / Shutterstock Edit

Pokud k výpadku skutečně dojde - Nadace Billa Gatese a státy EU již slíbily zaskočit - ohrozí to chudé, především africké státy s bídným zdravotnictvím, které jsou na expertíze a pomoci WHO na rozdíl od Evropanů a USA závislé. A může se to v posledku stát i vlastním gólem USA v mocenské rivalitě s Čínou. Vláda v Pekingu totiž dlouhodobě a chytře využívá malého zájmu Spojených států o mezinárodní organizace, který upadal již před příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu. Čína se naopak velmi aktivně účastní jednání různých podvýborů a výborů, věnuje hodně energie nudné a drobné diplomacii a také prosazení svých zástupců do vlivných pozic v agenturách OSN.

Z Číny pochází například současný šéf Organizace pro výživu a zemědělství FAO (podle týdeníku Wirtschaftswoche Čína odpustila Kamerunu dluhy ve výši 78 milionů dolarů výměnou za to, že stáhne svého kandidáta), šéf Mezinárodní telekomunikační unie ITU nebo předsedkyně Mezinárodní organizace pro civilní letectví. V čele WHO už v letech 2006–2017 stála zástupkyně Číny Margaret Chan. Také Tedros Ghebreyesus, první africký generální ředitel v dějinách WHO, byl zvolen s podporou Číny. VYstudovaný mikrobiolog byl v letech 2005–2012 ministrem zdravotnictví v Etiopii, kde řídil nebývale úspěšnou reformu zdravotního systému. Také však tutlal epidemii cholery. V letech 2012 až 2016 byl pak ministrem zahraničí Etiopie, která je strategickým partnerem Číny i USA ve východní Africe.

Těžko každopádně nějaké zemi vyčítat, že se více angažuje v globálních organizacích. Spíše to je pobídka pro západní demokracie, aby byly mnohem aktivnější a nevyklízely čínské diplomacii prostor. Například trumpovsky krátkozrakým škrtáním financí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].