Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Naše první bitva

Na bojišti u francouzského Arrasu se zrodil první český válečný hrdina i zárodky samostatného státu

Členové roty Nazdar v zákopu, Champagne, 1914 • Autor: Václav Dostal
Členové roty Nazdar v zákopu, Champagne, 1914 • Autor: Václav Dostal

„Je 5 hodin odpoledne. Mám trochu času, abych vám napsal. Je mnoho raněných a my ostatní jsme stále v boji. Je to strašné. Nejsem raněn, ale jsem tak unaven, že bych stále spal. Od 8. května jsme stále v boji, nespali jsme ani chvilku. Všichni důstojníci jsou mrtví a ranění, kapitán je raněn, major mrtev. Z 250 Čechů jsme dnes napočetli 80. Bezdíček, Pultr, Novák a jiní jsou mrtví. Sbohem!“

Dopis, který dobrovolník Emil Ulrych napsal v zákopu u francouzského města Arras 10. května 1915, shrnuje legendární bitvu s až děsivou strohostí. A zároveň předznamenává krveprolití, které pomalu zachvacuje celou Evropu. Střet Německa a Francie u Arrasu byl první větší bitvou světové války a zároveň také první, v níž bojovala československá jednotka. Její statečný výkon zahájil legionářskou éru a zrodil také prvního českého válečného hrdinu – důstojníka Marocké divize Cizinecké legie Václava Dostala. Za první republiky se po něm jmenovala pražská ulice (dnes Čkalova) i armádní jednotky, dnes je hrdina od Arrasu neprávem zapomenut.  

Viď, že tě nezabijou

Píše se rok 1915 a velká válka pomalu zachvacuje celý svět. Francie, Velká Británie a nově i Itálie se spolu s Ruskem snaží přemoci Německo s Rakouskem-Uherskem a jejich spojence.

Češi mají se sebeurčením problém. Většina jich narukuje pod vlajkou Rakouska-Uherska, ne každý ovšem cítí loajalitu k habsburskému domu. Vlastenectví a odpor k Vídni se snad nejsilněji projevují ve Francii, kam už od začátku 20. století míří zástupy českých studentů všech možných oborů, před vypuknutím války žije ve Francii 10 000 Čechů. Už na konci 19. století zakládají v Paříži pobočku Sokola, tělocvičná organizace se postupně stává pojítkem mezi všemi vrstvami emigrace a také hlavní ideologickou základnou odporu proti Habsburkům. Jednou z klíčových postav Sokola je i člen významné české umělecké rodiny a rakousko-uherský důstojník v záloze Václav Jaroslav Dostal.

Narodil se 5. května 1888 v Poděbradech do početné rodiny. Jeho otec byl majitelem továrny, matka herečka Prozatímního divadla – její profesi zdědili i dva Václavovi sourozenci. On se však potatil a stal se inženýrem chemie. Ještě při studiích absolvuje jednoroční vojenskou službu u císařského dělostřelectva v Josefově a po jejím skončení odchází studovat politická studia do Paříže.

Za doby studií a vojenské služby v rakousko-uherské armádě si vede deník a některé záznamy dnes – s vědomím toho, co následovalo – čteme s mrazením v zádech. Dne 19. května 1907, v době, kdy sloužil u dělostřelectva, popisuje svou návštěvu doma v Poděbradech, kde si povídal se svou oblíbenou neteří Jarunkou. „Až zarazí mne vždy její náhlá některá otázka nebo náhlý nápad! Včera ptala se mne děvuška malá: Venoušku, viď že tě ve vojně nezabijou? A stále chtěla ode mne odpověď vědět, a když jsem jí odpovídal, že nevím, snad že mne zabijí a snad že ne, ptala se, co alespoň myslím.“

titulka kindle • Autor: Respekt
titulka kindle • Autor: Respekt

Pro Václava Dostala bylo asi dobře, že si svůj budoucí osud neuměl v tu chvíli ještě představit.

Průběh první velké bitvy, do níž se v řadách Cizinecké legie zapojili také čeští vojáci, a především Dostalovo hrdinství, jež mu vyneslo slova uznání i od nejvyššího velení francouzské armády, popisuje v aktuálním Respektu Jakub Tabery.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].