Sbohem, Ameriko! 

V Mnichově se občas lámou dějiny. Třeba před osmnácti lety v únoru na tamní bezpečnostní konferenci Vladimir Putin přednesl obžalobu americké dominance, rozšiřování NATO směrem na východ a upozaďování Ruska. Dal najevo, že mu směřování Evropy po konci studené války nevyhovuje. Nelíbí se mu role regionální, druhořadé mocnosti a chce, aby byla Moskva podobně vlivná jako v časech Sovětského svazu. Tehdy v hotelu Bavorský dvůr ztroskotala snaha o zapojení Ruska do mírového evropského uspořádání po pádu železné opony. Další rok v Gruzii Putin poprvé ukázal, že je ochoten svou vůli v sousedních zemích prosadit s tanky v zádech – bez ohledu na názor tamních států a obyvatel.  

Letos v únoru se v témže hotelu v Mnichově opět trhaly vztahy. Tentokrát mezi tradičními spojenci, Spojenými státy a Evropou, jejichž sbližování bylo po víc než šedesát let smyslem každoroční konference. Americký viceprezident J. D. Vance na setkání věnovaném geopolitice a bezpečnosti vůbec nehovořil o válce na hranicích Evropy a konkrétně Ukrajinu ani jednou nezmínil. Hlavním nebezpečím pro evropskou demokracii podle něj není imperialistické Rusko, ale vnitřní hrozba. Tou je podle Vance zhoubná regulace nenávisti na sociálních sítích, boj proti dezinformacím, masová migrace, údajné umlčování a přehlížení názorů milionů Evropanů, kteří volí krajní pravici. Posluchač mohl snadno podlehnout dojmu, že druhý nejvyšší představitel USA považuje za hlavní problém mezinárodní politiky liberální Evropu.

Američané dále Evropanům sdělili, že pro ně u jednacího stolu o válce na Ukrajině není místo. V dalších dnech se tato jednání v saúdskoarabském Rijádu bez ukrajinské a evropské účasti opravdu rozjela. Americký prezident Donald Trump mnohé ruské cíle – například odmítnutí budoucího vstupu Ukrajiny do NATO – splnil ještě před samotným jednáním (viz článek na str. 18–19).