Vládní koalice posílá veřejnoprávní média k větší nezávislosti

Koaliční předáci občas navenek mluví skoro o jistotě obhajoby vládních postů a ujišťují své okolí, že ANO a SPD této zemi vládnout nebudou. Ve sněmovně mezitím – i vzhledem ke slovenské zkušenosti – jako by vládní tábor potichu zavíral zadní vrátka. I takto lze vykládat minulou středu představenou velkou mediální novelu, která oproti prvnímu zveřejněnému návrhu doznala podstatných změn. 

Přestože jsou v Česku média financována z poplatků občanů, a nikoli ze státního rozpočtu, výši a vývoj tohoto poplatku mají pod palcem politici. A pokud si část z nich přeje mít média veřejné služby slabá, v posledních letech stačilo spoléhat na růst nákladů (a inflaci) a dorovnávání příjmů těchto médií držet jako jednu ze silných karet. Navržená norma tento vliv ruší. 

Pokud nyní koalice s většinou 108 hlasů zvládne novelu protlačit (a Senát ani prezident ji nesmetou ze stolu), mohou obě veřejnoprávní instituce od roku 2025 počítat s navýšením příjmů. Podstatnější změnou je ale zmíněný fakt, že by v budoucnu nemusely myslet na chvíli, až je inflace opět donutí „prosit“ poslance o další peníze. 

Místo bedny internet 

Poplatky, které tvoří většinu příjmů obou institucí, se naposledy navyšovaly v roce 2008 u televize, a u rozhlasu dokonce v roce 2005. Dnes tak Češi platí 135, respektive 45 korun s tím, že hodnotu částek snižuje inflace. Například televize si dlouhodobě tvořila finanční polštář a měla kde brát. O tyto rezervy ale postupně přišla a v příštím roce, pokud by se nic nezměnilo, by musela razantně škrtat. 

Ve zdejším modelu financování veřejnoprávních médií totiž dlouhodobě chyběla důležitá položka, která by skutečně zaručovala dlouhodobé a udržitelné financování bez nutnosti mediálních funkcionářů hledat u poslanců vůli k navýšení peněz. Jde o formuli, podle které by se poplatky automaticky navyšovaly o inflaci tak, aby – podobně, jako se to stalo nyní – postupně jejich hodnotu „nesežrala“. 

Nový návrh s takovou formulí počítá, nese odborný název „indexace“ a ještě loni v září, kdy pětice zástupců koaličních stran v čele s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) představovala první veřejný návrh, o ní v dokumentu nebyla řeč. „Opravdový zájem dostat do novely indexaci jsem měl asi jenom já; u ostatních byl vlažný anebo žádný,“ hodnotil tehdy pro Respekt jeden z oné pětice, poslanec STAN Jan Lacina.

Žádný zájem neměla původně například ODS v čele s Markem Bendou, který byl za stranu – společně se zmíněným ministrem Baxou – u jednání. „Je to výsledek koaličního jednání,“ říká dost obecně na otázku, co se za tři čtvrtě roku změnilo s tím, že novela přešla z poslanecké úrovně na úroveň pětice předsedů stran ještě bez indexace. „Podařilo se nám koaliční partnery přesvědčit, že finanční nezávislost veřejnoprávních médií je důležitá pro jejich politickou nezávislost,“ říká k tomu stručně předseda STAN Vít Rakušan.