Bránit Izrael, nebo svobodu slova?
U každého omezení projevu musí být jasné, jaké mu předchází ohrožení
Dnešní svět má mnoho témat k probrání, ale proč k nim nepřidat i příliš rychlé omezování svobody slova? Ještě před dvaceti lety se zdálo, že má být v demokracii takřka nedotknutelná. Liberálové se s oblibou přeli, jestli má popírání holokaustu zůstat zločinem, nebo zda náhodou není lepší neomezené americké pojetí bezbřehé slovní svobody.
Dnes jsme jinde. Existence sociálních sítí a snadné šíření nenávisti přivedlo demokratické státy k závěru, že je třeba se bránit. Došlo k narýsování nových čar mezi tím, co se smí a co už ne. Přípustné nejsou slovní útoky na konkrétní lidi nebo celé skupiny. A uchytil se i názor, že je třeba trestat projevy, které mají potenciál vyvolat paniku či masovou nedůvěru k životně důležitým institucím, třeba ve zdravotnictví. Obojí je správné, ovšem problém je, že důvody k dalším zákazům stále přibývají.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
