Státní diverze, nebo nesmysl?
Český stát pátrá po tom, proti jakým dezinformacím by se měl aktivně bránit
Dvě zdánlivě jednoduché otázky míří ve skutečnosti do velmi komplikovaného terénu. Co jsou to dezinformace, kterým by se měl stát a jeho občané naučit čelit? Je férové a je v souladu s ústavou některé z nich umlčovat a trestat jejich autory pomocí nějakého represivního zákona? Česká vláda se před pár dny právě v tomto směru rozhodla uzavřít jeden směr své aktivity a zrušila post vládního zmocněnce pro média a dezinformace, protože – jak říká národní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar – se ukázalo, že pro jednoho úředníka je to příliš široký záběr. Vláda rozdělila problematiku definice dezinformací a boj proti nim mezi několik rezortů. Tou nejnebezpečnější formou dezinformací, které jsou nositelem „diverze“ tuzemských demokratických hodnot a systému cizími mocnostmi, se bude zabývat zmíněný Pojarův úřad. Těžko říct, jestli toto drolení odpovědnosti boji proti dezinformacím pomůže. Bez ohledu na odpověď lze však už teď prohlásit, že v Česku začala řada institucí aktivně vymezovat hranice svobody slova a jejího zneužití.
Základní obrana
V první řadě reagují policie, žalobci a soudy. Jen v posledním měsíci se zabývali „dezinformacemi“ několika známých osobností tzv. alternativní scény. Stalinista Josef Skála dostal zatím nepravomocnou podmínku za popírání válečných zločinů a genocidy. Youtuberka Jana Peterková dostala podmínku za šíření poplašné zprávy, před soudem stojí za stejný trestný čin třeba šéf spolku Česká republika na 1. místě Ladislav Vrabel a policie prověřuje, jestli poplašnou zprávu nešířila Zuzana Majerová, předsedkyně hnutí Trikolora. Tvrzení o útocích vojáků NATO na české děti či o připravovaném jaderném útoku Česka na Rusko a další zjevné nesmysly měly vyvolat podle soudů strach a zmatek.
Řada institucí u nás začala aktivně vymezovat hranice svobody slova a jejího zneužití.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.