Jako šlachy masem
Román, který potvrzuje, že izraelskou literaturu se vyplatí sledovat
Byl to zřejmě Dante, kdo ve světové literatuře jako první popsal krizi středního věku. Není to zrovna školní výklad Božské komedie, ale posuďte sami: hned v prvním zpěvu se o vypravěči dozvídáme, že v polovině života zabloudil v temném lese a ohrožují ho tři šelmy. Pardál představuje smyslnost, lev pýchu a vlčice lakotu. A jak před nimi ustupuje, div že se nezřítí do propasti. Takovou krizi dnes prožívá leckdo a také vypravěč pozoruhodného románu Poslední interview izraelského spisovatele Eškola Neva.
„A začalo takové období. Mám dojem, že se tomu říká krize. Myslel jsem si mylně, že to za pár měsíců přejde,“ píše. S Dantem má společné to, že i on učinil protagonistou knihy sám sebe. Zatímco Danta však v dalších zpěvech Božské komedie čeká trek pekelnými okružími, Nevo se snaží vypořádat s nástrahami rodinného života. Jinak řečeno, má to ještě o něco těžší.
Upřímně řečeno
Izraelskou literaturu se vyplatí sledovat. Za autory jako Amos Oz nebo Avraham B. Jehošua, kteří už se dávno stali součástí kánonu, vyrostli další talentovaní spisovatelé. Kromě Davida Grossmana nebo Etgara Kereta je to právě Eškol Nevo (1971). Předloni mu v češtině vyšla první kniha Tři patra, která na půdorysu jednoho činžovního domu na předměstí Tel Avivu vypráví příběh tří lidí žijících v jednotlivých podlažích. A kompoziční hravost Nevo potvrzuje i v Posledním interview, které ve vynikajícím překladu Sáry Foitové vydalo nakladatelství Pistorius…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
