Mezinárodní partička
Sedíme u stolu a večeříme. Proti mně Pascal z Francie. „Já dělal na severu Číny, u hranic s Ruskem. Několik let. Nebudu ti říkat, co jsem tam zažil, protože bys to nepochopil. Ale potkal jsem tam svoji ženu.“
„V Číně?“
„Ne, v Rusku, jel jsem tam na výlet. Jsme spolu dodnes. A jsme šťastný.“
„Žijete ve Francii?“
„Jo, do Ruska nejezdíme. Ale moje žena má Putina ráda, říká, že něco pro Rusko dělá, zatímco ten před ním, jak se jmenoval…?“
„Jelcin.“
„Tak ten všechno akorát rozprodal. Moje žena tam jezdit nechce, říká, že je to tam blbý.“
Do debaty se vkládá Raj, Ind sedící vedle mě. „My máme taky takovýho debila, jako je Putin.“
Pascal zachovává klidnou tvář.
Raj mi ukazuje, jak má na obrovském mobilu přidělaný prsten, do kterého si navlékne prst a obří mobil mu magicky drží na ruce, pro lehké ovládání jednou rukou.
„Já přijel do Německa z Indie před třiceti lety. Tenkrát to byla rasistická pakárna, ale dnes je to úplně normální země.“ Dodává, že už je Němec, už by se nevrátil.
Ciro, Ital z Neapole, baví celou společnost. Nechává si narůst takové ty velké moderní vousy dřevorubce.
„Přijeďte do Neapole, to je moje země, můj život. A moje žena! Já doma vládnu pevnou rukou a dělám si za každých okolností přesně to, co mi moje žena řekne.“
„A to já mám taky doma úplně stejně zařízený,“ říká Bernd, který je z Kolína na Rýnem.
„Máte teď v Německu obrovskej přebytek rozpočtu, co s tím?“ ptám se.
„Koupíme si všichni teslu.“
Atefa z Tunisu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
