Nacházíme se na popravčím prkně na pirátské lodi a kráčíme k okraji vstříc smrti, charakterizuje americký novinář a zástupce šéfredaktora v magazínu New York David Wallace-Wells naši blízkou budoucnost v knize s příznačným názvem Neobyvatelná Země. Život po oteplení. Zejména ve dvanácti kapitolách první půle (s titulky jako Vysychání pitné vody či Ekonomický kolaps) autor snáší v dramatickém podání omračující množství údajů o tom, že i při oteplení o pouhé tři stupně stoupne hladina oceánů až o 50 metrů, a ty, kteří přežijí, budou sužovat nesčetné požáry, nemoci i otrávený vzduch.
Autor bez okolků přiznává, že je tím vším znepokojen, a cíleně se distancuje od vědců, kteří svoje prognózy předkládají v umírněné formě s obavou, že reálné líčení důsledků klimatických změn by mohlo vyvolat jen beznaděj. Uvažuje přesně obráceně: volí apokalyptický tón, který má čtenáře vyburcovat. Přiznává, že ten, kdo pekelnou smršť v úvodní půli překoná, prokáže velkou odvahu – ale současně říká, že znepokojení není totéž co fatalismus, naděje nevyžaduje mlčení a strach může i motivovat ke změně. Nic jiného nám totiž podle něj nezbývá.
Noví živočichové
Změny páchané „fosilní ekonomikou“ podle autora ovlivní každého a mohou být tak obrovské, že budeme přehodnocovat základní významy slov a pojmů. Pokud snížení hospodářských zdrojů na polovinu bude trvalé, pak to, co bychom dnes nazvali strašlivým strádáním, se stane brutálně krutou každodenností. A v „otepleném“ světě bude…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
